Výjezd do Mosta

Přesně tak, jak jsem domluven s Čelzím (když on na výjezdu není a já ano), píšu tentokrát report z výjezdu já. Díky Čelzího nenapodobitelnému a vtipnému stylu to bude trošku náročnější úloha, ale…


            Vraťme se o pár dní zpátky. Je sobota, 19.11. a po složitém domlouvání nastupuji v Batelově do auta, ve kterém již sedí Pepe, Zdenda a Mára-Očko. V Počátkách nabíráme další dva účastníky – Hernyho s Hankou a hurá do Mostu (Hanko, příště nech ten repelent - nebo co to je za parfém - doma, v autě se nedalo asi 10 minut dýchat, dokud Mára nezačal ucházet..:).Cesta je složitá hlavně pro Máru, který má po pátku asi tak desetihlavého draka umocněného tím, že si jel v sobotu ráno koupit do Jihlavy postel, kterou už však neměli. Cesta příjemně ubíhá, kousek od Prahy zastavujeme na ÖMW pro doplnění základních tekutin a potravin. Na parkovišti kousek od benzinky nás zaujalo auto vyhozené do vzduchu (asi neplatič). Po tomto kulturním zážitku ubíhá cesta rychle a znenadání jsme v Mostu, kde se setkáváme s dukláckým autobusem a čekáme na skalního příznivce Elvise, který přijel z nedalekého Üstí. Poté se všichni odebíráme do restaurace u stadionu, kde si dáváme pizzu, polévku, zrzku a něco tvrdšího. O co rychleji je natočen alkohol, o to později trvá jakékoliv jídlo. Na polévku čekáme asi 40 minut, navíc se mnou objednaná česnečka téměř nedá jíst, takže jí částečné smíchávám s Elvisovou zelňačkou :). Před jídlem si jdu vybrat do nedalekého automatu a přesvědčuji se o tom, že Most opravdu moc krásy nepobral. Stručně řečeno – samý alkoholik, samý cigán (pardon, Rom), samá podivná existence, ale co je důležité, samá hezká holka :) . V okolí stadionu se nachází dva kopce (přírodní nebo vydolované??) a všude kolem smog. V duchu se omlouvám Karviné za to, že jí nazývám škaredým městem a nahlas mne doplňuje Elvis svými slovy: „Pánové, jestli je na Marsu život, tak to tam vypadá nějak takhle…“


            Oproti tomu však stojí za pochvalu místní stadion. Příjemné prostředí, milí a zvídaví lidé, hospůdka přímo na stadionu, odkud je vidět na ledovou plochu, stadion pro cca 2000 lidí, z toho asi 1500 míst k sezení. Jen škoda, že se domácí ještě nenaučili dělat klobásy, takže si musíme vystačit s pizzou, párkem v rohlíku, pivem a tvrdším alkoholem nebo výborným svařákem.


            K hokeji krátce, těžko se hledají slova: Boj o každý centimetr na ledě, krásné kombinace skoro žádné, hodně vyloučených, haluzgoly a špatná atmosféra. Domácí hrajou pod novým trenérem Jeřábkem poprvé doma a je to znát, chtějí se ukázat. Pokud podobný bojovný výkon budou předvádět i dále a přidají k tomu trošku hokejovosti, nemusí být jejich záchrana až tak nereálným cílem. Na stadion dorazilo cca 350 diváků, z toho asi 15členný hlouček domácího kotýlku a zřejmě stejně velký kotel fanoušků Dukly Jihlava. Hosty jsme hravě překřičeli, přebubnovali, přetleskali apod. Vezli jsme si z Jihlavy dva bubny, ale jen jednoho bubeníka, takže druhý buben si díky Elvisovi užil spíše spršku v podobě piva a svařáku :) . Naše fandění se moc hodnotit nedá, přeci jen v 15 lidech se nedají čekat zázraky. Ale snažili jsme se, dali jsme si Jihlavo vstávej a nechyběl ani vítězný chorál Ta Jihlavská Naše Dukla, který si asi v duchu zpíval také brankář domácích, Marek Benda. Marka jsme před 3. třetinou vyvolali, což je vcelku pochopitelné a on nám na oplátku zamával. Stejně tak rozhodčí. Když před začátkem kroužili po ledě a oba týmy nikde, dali jsme pokřik „zdravíme rozhodčí“. A povedlo se :) .


            Po hokeji jsme se opět slezli v místní hokejové pizza-restauraci. Po předhokejových zkušenostech s jídlem jsme si dali pouze alkohol, případně nealko. Zdenda si mezi tím pokecal s vedením hokejového Mostu, ostatní seděli u stolu a já s úspěchem nabaloval místní servírku, která se asi už teď těší na naši další návštěvu (podrobnosti raději neuvádím) :) .


            Zhruba kolem půl10 jsme se odebrali směr domov, takže předpokládaný příjezd byl naplánován kolem půlnoci. Chyba lávky. Mohl za to jak Patok (a nenechte se mýlit – i na tuto firmu? můžete v českých končinách narazit), ale hlavně výlet do Mnichova. Proč ne, když se jedna ze známých německých aglomerací nachází po cestě :) . Proč nenavštívit Mnichov?!? Pohostinní lidé tam sice moc nejsou, zato tam mají krásnou kočku. Zpětně mě mrzí, že jsme si jí nevzali domů, viď Pepe… Jediná chyba Mnichova byla, že jsme to vzali zkratkou. Bylo to sice dál, ale za to horší cestou, takže jsme asi kolem 23 hodiny dorazili do Žatce. A to skoro bez jednoho člena posádky, protože si mne chtěli nechat jako pomocného uklízeče na benzínce kdesi v nějaké vísce u Žatce – a dokonce mi splnili jedinou podmínku, že chci uklízet pouze do půl těla. Nakonec jsem ale s díky odmítl, přeci jen doplňování piva v Tescu je mojí prioritou :) .


            Po zbytek cesty se nic zvláštního nestalo. Stavili jsme se na benzínce pro další doplnění zásob, vyhodili Hanku s Hernym v Počátkách a mne v Batelově. Zbytek posádky dojel domů také v pohodě, i když Pepe opět pocítil sílu policejního státu v podobě silniční kontroly dvou acabů (ani citron ani banán).


            Stručně řečeno: 3 body jsou doma. Stop. Hokej stál za kulový. Stop. Važme si krásy Vysočiny. Stop. V Mostě na 4. vzájemném utkání nashledanou. Stop. V sobotu si podáme Berounský Medvědy. Stop. Ve středu setneme Šumperský Draky. HCDuklaOle!!!
 
Tomassinho

 

PoÚtStČtSoNe
                                          

Celorepublikové choreo

Pochod fanoušků

Aktuální stav Choreofondu ke dni 20.1.2017

Po nákupu materiálu před play off a po vybírání v prvním zápase proti Frýdku Místku (krásných 8504 Kč, 3 eura a 50 centů) je stav aktuální stav choreofondu rovných 13364 Kč!

Děkujeme všem kteří přispívají v jakékoliv formě!

Facebook
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Další informace Rozumím