Čtvrtek není pondělí aneb výjezd do Budějic - 8.9.2014

Není tomu tak dávno, co jsme odjížděli z Olomouce vyřazeni z playoff a sen o baráži se nám zase těsně rozplynul. Nezbývalo tedy než upřít zrak na sezonu další, odečítat postupně jednotlivé dny. Nekonečné čtyři měsíce jsou však naštěstí za námi a je na čase dát vale hudebním festivalům, dovoleným, letním láskám čí houbaření. Borci v žlutočervených barvách opět vyjeli na led vytvářet pocity emocí a doufejme, že jen ty radostné. Samozřejmě proběhly i nějaké přípravné zápasy, na kterých se sešel nejeden fanda. Co si budeme povídat… liga je liga.
 
První kolo je tady a opět jako loňský rok vyšel výjezd do Českých Budějovic na pondělí. Zdá se mi to jako prokletí tohoto venkovního zápasu. Kdyby tento výjezd vyšel na sobotu, věřím, že by se na jeden z nejhezčích stadionů u nás vypravilo daleko více lidí. Bohužel los nám v tomto případě není nakloněn. Dále se dalo čekat, že toto utkání bude vypjaté, díky regionálnímu poháru, které naši borci nedohráli, a tak se nedalo očekávat vřelé přivítání domácího publika. I přesto se našli tací jedinci, kteří si vzali dovolenou nebo přehodili směnu. Stále to ale nebyl takový počet, že by se mohl na něj vypravit nějaký zájezd. Proto většina poučena z předchozích ročníků dává přednost dopravě po vlastní ose. Je to pro každého pohodlnější a nemusí se tedy omezovat na úkor někoho jiného.

 Z doslechu a sociálních sítí jsem se dozvěděl, že se chystají z Jihlavy nejméně 4 posádky. Včetně té naší a výpravy Učitele. Jeho členové měli sraz  standardně na posilce už nejspíš po snídani, a tak se pan učitel mohl těšit, že auto dobré nálady opět dostojí svého jména.  Ale ani mimo jihlavští fandové nelenili. Směr jižní Čechy si našli příznivci z Humpolce, Přibyslavi, Dačic, Moravských Budějovic, Prahy a dalších lokalit. Vypadalo to tedy na slušnou účast takto při pondělku :-)

Naše posádka měla sraz o půl třetí na tradičním místě. Chtěli jsme zápas stihnout včas a předejít různým překážkám silniční dopravy. Jako rozkopané silnice v Jihlavě, špička, nákladní vozy, zemědělské stroje, kolotočáři a další podivné existence, jež se na našich komunikacích objevují. Naštěstí plynulost provozu nebyla nijak omezená a my tak mohli jet bez překážek čistou cestu. Probíhá i jedna zastávka na vylučování a poté zároveň doplnění tekutin a pár doušků tabáku. Do Budějic  přijíždíme těsně před pátou, parkujeme a vydáváme se směr Budvar arena. Před arenou již vidíme některé známé a neznámé tváře vyznavačů našich barev. Zdravíme se a odebíráme se pozvolna do našeho sektoru. Do začátku zápasu chybějí dvě desítky minut a pomalu se trousí ostatní posádky. Každý tak nějak krátí svůj čas po svém. Klasicky píší smsky svým milenkám, manželkám ať na večeři s nimi nepočítají, protože Dukla hraje v Budějicích. Jiní se cpou klobásou a hrnou do hlavy další tekutiny pěnivého moku. Pozorujeme, jak se parádně celá Budvar arena zaplňuje a prázdných míst se začíná objevovat poskromnu. Stadion potemňuje a začíná se něco dít.

 Arenou problikávají různá světla a na stropě se objevuje něco jako fialové hvězdy, začíná hrát jihočeská filharmonie, jejíž dirigent je oděn v dresu místních vyznavačů motoru. Krásné písničky hrají, len ta trúba jim ta chybí. Tu ale má po většinu našich zápasů vždy sebou náš Baloo a tento nedostatek vyplní po zbytek utkání i k nevoli místních fans. Filharomonie dohrává svoje pecky a sklízí oprávněný potlesk. Kluci měli dobře naladěno a ani žádná struna nepraskla. Utlumená světla zůstávají, ale z ničeho nic to začalo blikat trochu víc. Laserová show opravdu lahodná pro oko. Do mého oka to v pravidelných intervalech dávalo jednu chvilku slušnou dávku a díky jednomu z paprsků jsem byl  poměrně oslepen a z téhle show měl celkem hovno. Každopádně to bylo asi nejlepší co lze v tomto našem pralese vidět. Taková Kadaň vás na stadionu přivítá obří mlhou, že si nevidíte na špičky svých bot. Konec trdlování a místní hlasatel vítá domácí hráče na ledě. V hale to obstojně burácí. V zápětí na led vjíždí i naši borci. Ty už tak vřele vítáni od domácích nejsou. My se ale snažíme je vítat co nejvíce nám naše síly dovolí. Hráči se staví na vhazování a zápas začíná.


 
V hledišti mají jednoznačně navrch domácí, nelze se v našem počtu rovnat takové přesile. Roztahují svoje choreo na úkor předešlého utkání, a tak se nezbývá jen pousmát mávnout rukou. Ale měli by i nacvičit roztahování chorea, aby šlo celé přečíst a ne si zbytek písmen domyslet…Stále nedorazila posádka Učitele, a tak je fandění takové rozporuplné a vládne anarchie, že si každej křičí co chce a kdy chce. Tento nedostatek naštěstí brzy zachraňuje již zmiňovaný Baloo. Síla trumpety i přes řev domácích celkem proniká halou a my tak můžeme konečně jednotně fandit. Na ledě vypadá hra vyrovnaně, i když mi přijde, že Dukla má přeci jen o něco více ze hry. Žádný z týmu nechce udělat chybu a první inkasovat. To se však mění v deváté minutě, kdy parádně uniká v oslabení Zdenda Čápu a svým nájezdem trestá chybu v rozehrávce domácích. Naše skupinka se tak dostává do stavu pocitu euforie radosti, blaha a štěstí. Stav utkání 0:1 v náš prospěch. Běží jedenáctá minuta a konečně na stadion přichází smečka pana Učitele a to taky dává o sobě znát, že přichází. Na to, že tato skupina měla svůj sraz domluvený ze všech nejdřív, zdrželo je doplnění jednoho příznivce přijíždějícího z Prahy, kvůli kterému museli odbočit ze své trasy a svého kolegu nabrali v nedaleké vísce. Skupinku vítáme radostně opětovaným povzbuzováním společného chorálu a je nás rázem o 7 slušných křičících hrdel navíc. Naše fandění konečně dostává pod taktovkou učitele nějaký řád a výkřiky do tmy se eliminují na minimum. První třetina končí, po které vedeme a jsme spokojenější.

Druhou třetinu zahájili domácí opět na plný plyn jak na ledě, tak i v hledišti. My neleníme a snažíme se při našem nepoměru plnit adekvátní roli a podporujeme z plných sil. Vytoužené vyrovnání domácích přichází při dalším z našich oslabení. Hala vyloženě explodovala. Na první ligu jsem tohle dlouho nezažil. Radost však domácím netrvala dlouho, když Adam Zeman opět vrátil vedení zpět na naší stranu. To už opravdu radost byla taková že jsme po sobě začali padat až k samotnému plexisklu, což se nelíbilo žlutým vestám. Menší strkanice, ale nic vážného. Být to jistá security služba, už by to mlátila hlava nehlava. Ve druhé třetině stojí za zmínku to, jak si jeden kotel dobíral druhý. Vtipná slovní přestřelka sprostých slov, která se urážela vzájemně a navážela do druhého, pokaždé našla svoji odpověď. I náš bubeník se snažil narušit místní bubnováním domácí fans z rovnováhy. Po druhé třetině opět vedeme na rozdíl jediné branky a věříme, že my budeme ti šťastnější.

Třetí třetina byla spíše pro oko hokejového milovníka, jedna akce střídala druhou, ale pořád jsme se nedokázali vymanit z hloupých faulů, které zbytečně naše kluky oslabovaly. Jenže my máme Čagyho a ten co dovede při oslabení, když je na puku, tak si vodí soupeře od rohu k rohu. Stejně tak je i potřeba pochválit Máru Prokše, skvělou práci předvedl při jednom z našich oslabení. Odehrává se jakási pumelenice před brankou domácích  a Miha Štebih rozradostnil naše srdce potřetí. A nejen naše. Oslavu gólu si dokázal užít společně s námi, když přijel před náš sektor s ostatními. Vedeme 3:1 a věříme, že dnes zvítězíme. Třetí třetina pomalu odpočítává své poslední vteřiny a po krásné spolupráci Melise a Míši Důrase, z nichž druhý zmiňovaný pečetí do prázdné brány na konečný stav 4:1 pro jihlavskou Duklu. Hráčům děkujeme a dáváme s nimi klasickou děkovačku. Nevnímáme pískot a slavíme spolu s hráči. Je po všem. Na konci ještě probíhá nějaká výměna názorů z tribun mezi jednotlivci, kteří si nevzkazují krásný zbytek večera, vymění si narozloučenou pár předmětů a opouštíme stadion ke svým vozům. 

První výjezd je tedy za námi a hodně povedený. Hráči ukázali, že čtvrtek není pondělí a důstojně podali perfektní výkon vůči debaklu čtvrtečního přípravného zápasu v regionálním poháru. Našim hochům moc děkujeme a gratulujeme k první vlaštovce této sezony. Náš zrak se nyní bude ubírat na domácí zápas proti staronovému nováčkovi z Prostějova a pochod, který se uskuteční před zápasem. Proto buďme svorní. Červená a žlutá jsou naše! Jedině Dukla!!

Pajucha  

Obrazem atmosféra v Budvar areně

http://www.youtube.com/watch?v=GMnOYqKU9VM&index=1&list=PLaqX3YbiogRT0xZWFBin1f-doAG630j1u

Záznam utkání z ČT:

http://www.ceskatelevize.cz/sport/nejnovejsi-videa/285574-sestrih-utkani-1-hokejove-ligy-ceske-budejovice-jihlava/

 

PoÚtStČtSoNe
                                          

Celorepublikové choreo

Pochod fanoušků

Aktuální stav Choreofondu ke dni 20.1.2017

Po nákupu materiálu před play off a po vybírání v prvním zápase proti Frýdku Místku (krásných 8504 Kč, 3 eura a 50 centů) je stav aktuální stav choreofondu rovných 13364 Kč!

Děkujeme všem kteří přispívají v jakékoliv formě!

Facebook
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Další informace Rozumím