Fanatický výjezd do Ústí

Říkám si kde začít. Normálně by report začal asi přípravou v hospodě pár hodin před zápasem, ale teď je něco jinak. Výjezd do Ústí začíná v podstatě o dost dříve. Ano, tentokrát začal výjezd už v pátek na akci ve Ždírci!!!

Každej kdo tam byl, tak musí uznat, že to byla výborná akce. Z “Fanatiků” se zábavy účastnili Pavlyk, George a Sapi. Další byli v práci, nebo museli do práce v sobotu ráno, což je velká škoda, mohli jsme přispět na chorea větší částkou. I tak hlavně první dva přispívali kolik mohli. Já, jako řidič, jsem se nedobrovolně krotil, jinak by z výjezdu nic nebylo. Za Ždíreckou zábavu musím napsat pořadatelům podtrženou jedničku-Skvělá práce lidi!!!

Je sobota ráno, tedy spíš dopoledne a já mám obavu, jestli se kluci proberou z výrazného alkoholového opojení. Počas oběda u známých mi volá Pavlyk, že jdou s Bobajsem na Fanatik což mě potěšilo, jsme tři života schopní a další je v práci. Výjezd nyní není ohrožen. Na Březinkách je nabírám a vezu ten kousíček na Růžek. Cestou se dovídám, že kluci už posilovali v Madeiře od půl desátý. Výjezd z Jihlavy je plánován na 14 hodinu se zastávkou na Posilce, kde má čekat George a na Boschi, kde naberem Eliho. Jak je známo “Fanatici všude pozdě”. George po páteční smršti telefonicky komunikuje do 13 hodiny, ovšem pak už na Posilce není k nalezení a mobil nezvedá. Je nám to jasný-je doma tuhej!!! Eliho nabíráme s půlhodinovým zpožděním. Vzhledem k mínusovým teplotám jsme rádi, že ho nevysekáváme z ledu. Jsme čtyři a tedy jedem směr Ústí.

Né né né.... kdepak ještě zastávka na benzíně u věžiček. Doplníme zásoby, očima škádlíme plnej tranzit holek. Napadá mě pár hříšnejch myšlenek podle písně “Helmut-opravář komínů”, ale není čas na seznamování a tak jedem konečně na “tankodrom”.

Po D1 jedu předpisově 160-190km/hod. Proč??? Protože “Bílej jezdec”!!! Ano jednou nám třeba uděláte choreo in memoriam, ale dnes né. V autě se roztáčí hvězdná kola “.... je to fajn, fajn, fajnový”. Dáváme pauzu na Agipce, kde Bobajs močí směrem k dálnici. Rodinka vedle v autě nechápe kdože se tady objevil. V tu chvíli kolem projíždí auto Dukláků a troubí na zmrzlé a zakrslé přirození. Lahváče nakoupeny a tak jedem dál. Další pauza naháč. Zde se potkáváme s druhou bandou, zdravíme se imitací “férového fightu” v počtu 2 na 1 což návštěvníci kolem sledujou vyděšeným pohledem. Rychle jim však dochází, jak to vskutku je. Dáváme si jídlo, čajíček, kafíčko, zjišťujeme, že nemaj myslivce tak ho nahrazujem rumem a po cca půl hodině pokračujem dál. Zábava v autě pokračuje, pauzy už nejsou potřeba. Až cca 15 km před Ústím si kluci žádaj pauzu na močení a cígo. Zastavuju však až 5km za Ústím, protože jsem debil a nesleduju značky. Hlavně, že jsou tam čtyři sjezdy do Ústí nad Labem. Čas je ale dobrej, máme 45 minut do buly. Otáčím to a už bez problémů přijíždíme ke stadiónu.

Jsme tady a v čem je rozdíl proti jiným návštěvám Ústí??? Parkoviště napůl prázdné a tak si vybírám místo. Teplota je -11°C a tak pozdravíme venku stojícího Zdenála, kterej hlásí, že je nás tady asi 12, vyzvednem lupeny na vrátnici, kde jim doporučíme zaplatit inkaso za venkovní prostory a šup do útrob zimáku. Vstup na tribunu je uprostřed. Pod naším sektorem je vše uzavřený včetně toalet.

Začíná zápas a my se pokoušíme fandit i v tom malém počtu. Je to ale na prd a tak burcujem pokřikem..... ve čtyrech, ve čtyrech budem fandit ve čtyrech... Pak se přidaj i další ale je jasný, že dnes to bude boj. Říkám si kde maj kotel domácí??? Tribuna za bránou je prázdná. Po chvilce se ozvou z protější strany. Jejich kotlík v počtu cca 50 hlav je schovanej za nafukovacím “Zeppelinem”, který je pověšenej ze stropu u našeho sektoru. Je mi vysvětleno, že se tam přesunuli, aby je bylo líp slyšet. Nepomohlo to. Zde musím reagovat na úvahy z minulosti přesunout kotel u nás. NE NE NE!!! O atmosféře nemůže být řeč. Pali Habera by se tady cítil jako doma, protože tohle je “Reklama na ticho”. Dostáváme dva góly a domácí trochu ožijou. Dá se říct, že fandí. My využíváme jejich pauz k fandění a příležitostně zařvem. Dáme kontaktní gól 36 vteřin před koncem třetiny. To si říkáme, že to snad i půjde. Konec 1. třetiny a fanatici zvedaj ze země bezvládného “lvíčka” zjevně zlomeného alkoholem.

Druhá perioda je stejná jako první. Neatraktivní hra našich a snaha domácích. Rozdíl najdu jen v tom, že Dukla v této části hry neskóruje. Na Ústečákách je vidět, že chtěj body a bojujou o účast v play-off. Naši působí zaraženě. Jakoby přijeli na výlet a tak mám v hlavě různé myšlenky. O druhé pauze sedím znechucen z hokeje I výsledku 4:1 a začínám myslet na těch 8 zmrdů z řad domácích, kteří sympatizujou s UDH. Na ledě probíhá soutěž jednoho Dukláka a Lva. Má si obléct výstroj, vzít puk a zakončit to gólem. Duklák vítězí, zatímco lvíček se pořád pere s dresem. Nedivím se, taky bych ten dres na sobě mít nechtěl. Ze sektoru požadujem vítězné rybičky ovšem tenhle Duklák nás ignoruje. Asi nemá rád Fanatiky, nebo se těšil na cenu, nevím. Za výkon bych mu dal jedničku, no za přístup k fanouškům bych ho nakopal do prdele! Blíží se konec druhé přestávky a mi uvažujem nad tím, jak se dostat do domácího kotle pozdravit těch osm hrdinů. Kdo by nevěděl, tak maj společné šály Ústí/UDH a to by byla pěkná kořist.

Začíná třetí část hry. Po chvilce dáme góla na 4:2 a support mírně ožívá ovšem hráči nadále nehrajou ani zdaleka to, co jsme letos už mnohokrát viděli. Eli se tedy rozhoduje omrknout kotel domácích. Hned za ním jde Bobajs. Dáme si tedy s Pavlykem preventivně šály kolem pasu a sledujem, zda se kluci dostanou na protilehlou tribunu. Přichází k nim sekuriťák a v tu chvíli je nám dění na ledě ukradený. Po chvilce se vracejí do sektoru podat zprávy. Přístupu na tribunu brání vysoké plexi, což je na rozdíl od mříží problém a sekuriťák jim pro mně překvapivě doporučil ať to vemou venkem. Jinak se tam dostat nešlo. Necháme to tedy na příště a zkoušíme fandit. Napadá nás podpořit Béďu a tak několikrát vyřvem jeho jméno. A protože jsme nasraní, tak si ze srdce zařvem „Dršato, Dršato ty seš buzerant...... “. Tři a půl minuty před koncem zápasu dá Kaláb kontaktní gól na 4:3. Naše fandění graduje do dnešního maxima. Žádáme vyrovnání, na co hráči reagují neustálým tlakem. Konečně hrajem hokej, lvíčatům se motá hlava, ale jejich gólman je podrží. V tu chvíli chytá i nemožný. Je konec, uděláme děkovačku s hráči. Do konce děkovačky vydrží jen Dobras a tak vyřvem jeho jméno. Domácí maj rozlučku taky rychle za sebou a tak při odchodu je ještě v tom tichu počastujem pokřikem UDH a zkurvená Třebíč na co nereagujou, ale podle pohledů tuším, že chápou proč.

U výčepu na staďáku ještě proběhnou dvě kola rumu s domácími, co maj na UDH totožnej názor jako my. Slečna či paní výčepní se zeptá na řidiče, Pavlyk ukáže na mně a výčepní konstatuje, že vypadám jen o málo lépe než Pavlyk. Je to divný já střízlivej, on v dobré náladě a ona takhle. Venku u parkoviště pod schodama se probouzí sportovní duch v Pavlykovi a Bobajsovi. Dávaj si “Kicbíl” ze stráně po břichu držkou vpřed. Jméno vítěze najdete na teletextu TV HOVNA, protože tam ví vše. Pak už to berem směr Praha. Bobajs si už asi po sté žádá písničku na přání a já mu po sté odpovídám, že nejsme rádio a na přání nehrajeme. Nakonec mu přece jen pouštíme vysněnej song ať je od něj klid. Zastávka někde na trase Ústí-Praha není ničím zajímavá. V Praze se podíváme nechtěně do centra, protože Sapi má svůj den a rád jezdí “zkratkama“. Jen nevím zda jsem sněženka nebo machr. Hoši toho využívaj a z oken řvou pražský kurvy to jste vy..... Pak už najíždíme správně na Brno a domlouváme si pauzu na jídlo. Volba je jasná:AGIP 33km. Teplá polívka, smažák nebo rybí filé s bramborem je pro nás dobrej důvod se zastavit. Po jídle opět hoši olympionici maj chuť sportovat a tak Pavlyk skáče přes Bobajse do zasněženého křoví. Skok se sice vydařil ale odraz nebyl dostatečný, což mělo za následek, že v tom křoví skončili oba. Do Jihlavy přijíždíme po jedenácté hodině, dáváme si kolečka na třech kruháčích a pak ještě tři kolečka před Fanatikem. Blbnout se musí i když prohraješ. Výjezd končí, lehce popijem na Fanatiku, uděláme mini diskotéku a kolem jedné hodiny se odebíráme do postelí.

PS: absence výjezdových stálic neovlivnila dobrou náladu a množství vypitého alkoholu!!!

 

SAPI

PoÚtStČtSoNe
                                          

Celorepublikové choreo

Pochod fanoušků

Aktuální stav Choreofondu ke dni 20.1.2017

Po nákupu materiálu před play off a po vybírání v prvním zápase proti Frýdku Místku (krásných 8504 Kč, 3 eura a 50 centů) je stav aktuální stav choreofondu rovných 13364 Kč!

Děkujeme všem kteří přispívají v jakékoliv formě!

Facebook
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Další informace Rozumím