Výjezd do Bolky podruhé – 11.12.2013

Polovina soutěže je za námi a tudíž je na čase se vracet na místa činu, kde jsme zanechali myslím si dobrý dojem z našeho povzbuzování a hulákání. Do Mostu se bohužel moc lidí nevypravilo. Dostupnost a všední pracovní den byly hlavními důvody proti tomu uskutečnit větší výjezd. Celkově tři lidi co vím, z nichž dva byli otec s dítětem a pouze jeden náš skalní, který se vydal sám vlakem z Prahy na tuto pouť. Klobouk dolů před ním.
 
Boleslav není ale Most. Je mnohem dostupnější a časově ne tak náročná. Navíc Dukla měla za sebou sedm výher v řadě a fenomenální sobotní zápas s Ústím, které nekompromisně zničilo 9:3. Jednalo se o šlágr kola mezi prvním a druhým týmem v tabulce. Byl by tedy hřích neúčastnit se takového zápasu. V sobotu jsme ihned domluvili posádku a do středy se utvořili ještě další. Náš sraz byl v 14:15, kterou nám nakázal řidič našeho společenství. Zajímavé je, že sám dorazil na sraz pozdě a další lidi postupně ještě jeli vyzvedávat na různá stanoviště, ať už do práce nebo pro pohodlné i před svůj byt, který se mimo jiné nacházel zhruba tři sta metrů od srazu původního. Povedlo se nám poskládat všechny členy a vyrazili směr Mladá Boleslav s 40 minutovým opožděním. Času bylo však stále dost. Náš vůz se odebral po D1 a doufali jsme, že nenarazíme na nějaké kolony či nehody. Bohužel na pár takových kolon jsme narazili, ale naštěstí o nic hrozného se nejednalo a v pohodě zápas stíhali. Pro příště určitě jet oklikou po státních silnicích. Touto trasou se vydala námi spřízněná druhá posádka, která nás průběžně informovala o svoji poloze a o svém dobrém rozpoložení. Cestou proběhly i dvě zastávky na doplnění pěnivého moku a vyplnění přebytečných tekutin. Na jedné z nich si vytipoval náš umělecký básník a chovatel různých živočichů, rostlin a bůh ví čeho ještě?, neznámého jedince a považoval ho za známou celebritu a musel se s ním stůj co stůj vyfotit. Občan byl prve v šoku a váhal, zda opustit své vozidlo když naproti vám stojí postava červenožlutě oděná a začne si vás fotit a vítat. Nakonec se odhodlal a úsměvem se s naším básníkem přivítal. Pokračujeme dál, když za Prahou po nekonečném monologu básník usíná a nastane zajímavý časový úsek, kdy i my ostatní si můžeme popovídat mezi sebou. 
 
Dorážíme ke stadionu s dvacetiminutovou rezervou. Zvažujeme, zda básníka vzbudit nebo ho nominovat na strážce vozidla a výsledek mu poté oznámit. Básník je nakonec probuzen a my se informujeme, jak je na tom druhá posádka. Nachází se těsně před Bolkou a čekáme tedy na jejich příjezd. Před stadionem se již ale objevují i jiní nositelé našich barev. Čekání nám jde krátit postarší pán, který nás informuje o dění v Mladé Boleslavi a dělí se o své zážitky s Jihlavou jako mladý muž. Tito lidé se ale najdou na každém výjezdu. Nechápu jen, proč si vždycky vyberou mě?  Vzpomínají na největší slávu naší Dukly a mluví o ní jen v dobrém. Musí se nechat, že se to dobře poslouchá a já je vždy utěšuji, že ty slavné časy se jednoho dne vrátí, ať nemají o nás starost. To už ke stadionu přichází druhá posádka. Je na ní vidět, že měla o něco víc nakoupených zásob na výjezd. Vítáme naše bratry a spolu se odebíráme na stadion rozdávat radost. 
V našem sektoru se nachází cca 40 hrdel, připravených fandit a také se hned do toho pouštíme. Vidíme i námi dobře známou „šedivou lejdy“, která si opět neodpustila pár nemístných poznámek. Bez palce a malíčku ji ukazuju zbylé tři prsty se vzkazem, ať čte mezi řádky a pokračujeme dále ve fandění. V Boleslavi ale účast bídná od domácích. Na šlágr kola určitě. Nejspíš příznivci bruslařského klubu měli odpolední směnu a montovali auta, jinak si to nedovedu vysvětlit. Zápas se nevyvíjel pro nás příznivě. Domácí šli do vedení a domácí publikum dalo konečně taky o sobě vědět. Do té doby jsme slyšeli opravdu jen pár ran do bubnu a nějaký šum, který byl nejspíš náznakem o nějaký chorál. Asi nejvíc posilněný náš tvor neskrýval své antipatie vůči Žabkovi, které mu vydržely celé dvě třetiny. Myslím, že tento náš příznivec ke své hrdosti ani v létě žabky na nohy nenasadí.
 
O přestávce se vydáváme směrem k venkovnímu občerstvení a zdravíme staré známé prodavače, kteří s úsměvem pravili: „Tak už Vám ty ježky roztáčíme.“ Je vidět, že to za minulý vzájemný zápas dostali moc do podvědomí.  Prohodíme pár slov a vracíme se na svá místa a očekáváme další třetinu. V druhé části navyšují domácí náskok na dvě branky. Domácí příznivci tento gól oslavují vlažným potleskem. Nechtěl bych to rozhodně vidět, když Boleslav hrála ještě extraligu a víceméně zahřívala dno tabulky. Hrozná představa. Další věc co nás nenechala klidnými, bylo při vyloučení našeho hráče použití filmové hlášky – JE TO REBEL. Špinit nás takovýmto nejhorším oslovením co může být? Fuj!! 
 
Zbytek zápasu ale postupně uvadáme i my. Tentokrát se nesešla tak kvalitní hrdla co tu byla posledně, protože za nepříznivého stavu 4:0 jsme tu nechali lepší výkon z našich hlasivek. Přesto jsme se nějak snažili fandit do poslední minuty. Dva naši fanoušci se odebrali na prohlídku stadionu, kterou jim zatrhla ochranka a poslala je zpět do našeho sektoru, proběhly i ostřejší výměny názorů s vedoucím žlutých vest, který nebyl ani označen o koho se jedná a nedokázal se ani na to ospravedlnit. Odpověď – „Komu tykáš?“ vypovídalo za vše a zvláště o inteligenci když byl osloven naším spíkrem bez jediného náznaku tykání. 
Utkání bylo u konce a my se s hráči rozloučili a pomali se odebírali ke svým vozům. Po zápase proběhla ještě nějaká provokace od místních nezletilých adolescentů a je podle mě zbytečný se tohoto chytat. Vyprovokovaní jedinci byli uklidněni a naloženi do aut a raději odvezeni. Cesta zpátky utíkala mnohem rychleji. A zpestřena opět monologem našeho básníka o svých chovatelských praktikách. Jako že někdo pěstuje plíseň a pojmenuje jí Květa, tak to jsem slyšel opravdu poprvé.
 
Přišla porážka po sedmi zápasech, ale myslím, že naši borci nemusejí být vůbec smutní. Prohrát s prvním týmem s takovým výsledkem není žádná hanba. Ten den jim to nesedlo, stejně jako i nám v hledišti. Rychle se z tohoto nezdaru oklepat a v sobotu zase na značkách. Proto dál buďme svorní. Červená a žlutá jsou barvy naše. Jedině DUKLA!!!
 
PAJUCHA
PoÚtStČtSoNe
                                          

Celorepublikové choreo

Pochod fanoušků

Aktuální stav Choreofondu ke dni 20.1.2017

Po nákupu materiálu před play off a po vybírání v prvním zápase proti Frýdku Místku (krásných 8504 Kč, 3 eura a 50 centů) je stav aktuální stav choreofondu rovných 13364 Kč!

Děkujeme všem kteří přispívají v jakékoliv formě!

Facebook
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Další informace Rozumím