Výjezd do Mladé Boleslavi

Výjezd do Bolky se začíná řešit den, dva před zápasem, a tak je zcela jasné, že do matky škodovek nevyrazí desítky černomikinářů, ale budeme se muset opřít do fanatismu se spolkem a ostatními fanoušky, abychom urvali nejlépe tři body. Vyrážíme někdy kolem půl druhé, když je nabrán poslední uličník, jehož pozitivní naladění nás bude bavit celou cestu. Na dálnici sere pes a tak si to naše čtyřčlenná posádka uhání směrem na Čáslav. Silnice bez děr svítí novotou, a tak to řidič pálí ostošest, takže většinou jedeme 150kou, kterou nám přerušují jen vesnice.
Posádka je hladová a nejradši by si dala tousty, ale byla slíbena zastávka na super bagety, kterou jsme bohužel přejeli. :-D

První zastávka se tedy odehrává v už zmiňované Čáslavi a turistickou destinací se nám stává místní kaufland. Někteří si jdou pro svačinku, kterou se stávájí brambůrky za 7 Kč a někdo dokonce pro svoje první výjezdový pivko. Připomínáme si výjezd do Plzně a na cestu s sebou bereme balení frkaček, ve kterých někteří z nás našli velké zalíbení. Zpříjemněním se nám stává návštěva trafiky a hlavně její obsluha Klára, která určitě umí parádní tousty, a na jejíž přednosti se jeden z nás šel podívat ještě jednou. Nasleduje menší pyroshow, kterou nepobírají místní nakupující důchodci a vydáváme se zase na cestu.

Pokračujeme dál a bavíme se Klárou, frkačkami a hlavně tousty, které má rád hlavně jeden nechápající člen posádky, který má z dicktátů vždy za 5 a druhý den musel na ranní. Do Boleslavi přijíždíme s hodinovým předstihem, což nám umožňuje skvěle zaparkovat, koupit lístky a ještě se podívat po místních putykách. Prvně se snažíme dostat do nonstopu, který je však k našemu překvapení zavřenej, a tak se musíme vydat dál. Cestu si značíme drobky nálepek, abychom pak trefili zpátky. Po dalších 200 metrech nacházíme podnik, který už je otevřený a vcházíme spláchnout prach cesty. Z výběru Svijany – Kozel vyhrává Kozlík, za což jsme pochváleni místním barmanem s vysvětlením, že ty Svijany jsou humus a i když si je někdo objedná, tak mu je stejně nenatočí. :-D
Dva z nás si zde chtějí vsadit na zápas, ale nemají kartičku, tak mají smůlu. Smutek tak zahánějí koupí losu, na kterém vyhrávájí co se dá, takže cestu mají zaplacenou oba dva. Platíme a vydáváme se na stadion. Šacovačka od místní sekuritky je podobná té v Plzni, takže jsme opět poplácáni po ramenou a s dotazem jestli nemáme nějaké zbraně jsme vpuštění dovnitř.

Přicházíme těsně před začátkem, kdy už je kotel zaplněn dalšími dukláky, ale podle obličejů to vypadá na zájezd němých tváří. Stoupáme si dole v kotli k bubnu, věšíme vlajky a zjišťujeme, že dnes vede spíkrování slečna, která přijela autobusem se spolkem. Později se dozvídáme, že taky nenaplnili celý autobus a přijelo jich 39. Celkově bych počet jihlavských odhadl na nějakých 60-70 kusů. Což je dost solidní číslo, a kdyby nás jelo více, tak se budeme pěkně mačkat. V domácím kotli jsou opět vidět družebníci z řad Debilů, kteří jsou také náležitě zdraveni.
Dnes je sice buben přítomen, ale bubeník se stále hledá, i když v poslední třetině se jeden objevil, ale k tomu se ještě dostaneme. Hned ze začátku se snažíme kotel hecovat a pomoc spolku ve fandění stejně jako v Brně.

V první třetině byl vidět tzv. hokej nahoru dolů. Šance na gól jsme měli jak my, tak i domácí, a dokonce i stejné chyby na obou stranách v přesilovkách, kterých ani jeden tým nevyužil. Fandění je celkem ucházející, pokřiky jsou doplňovány asi desítkou vlaječek a my se přidáváme s našimi frkačkami a hlavně hlasem. Stav je bezgólový a my se na pauzu odebíráme ven, kde navazujeme hovor s dnešní spíkerkou, která se od této chvíle až do konce zápasu diví, že to můžeme ukřičet. Vše je jen o cviku. Následuje klasická otázka, jestli dělá tousty, ale podle jejího výrazu má ještě málo navařeno. Bavíme se zbývající trochou pyra a vracíme se na druhou třetinu. Vstup je nám opět zpříjemněn masáží do sekurity, které se nám svěřuje, že místní jsou kreténi a nikdo z nich je nemusí. Nechci s nima souhlasit, protože většinou je kreténská sekuritka, ale lepší než aby táhla s domácími, popřípadě v ní měla vlastní lidi jako někde jinde. Zastavujeme se ještě pro občerstvení, kde někteří nepohrdnou párky v rohlíku, ale přichází i zásadní otázka, jestli dělají tousty. K našemu překvapení jsme odkázáni na další stánek, kde prý dělají výborné tousty. Zjišťovat se to ale nikdo nevydává, protože hráči už vjíždějí na led.

Druhou třetinu začali lépe domácí a zatlačili nás do defenzivy, kterou ještě umocnili přesilovkou, ale ta se jim vůbec nepovedla a po vyrovnání sil na ledě, se začali dostávat do šancí naši borci.
V jedné takové dává Čagy gól a my vedeme. A fandění je na 110 procentech, bouří celý kotel. Někteří otužilci jdou do půl těla. Aspoň po ty 4 minuty, než domácí srovnají. Vyrovnávací gól vzal některým hlas, ale pořád je to 1:1 a snažíme se naše borce povzbudit. Nastává však ledová sprcha v podobě branky domácích těsně před koncem druhé třetiny. Menším zpestřením je jen „bitka“ těch nejmladších, kteří se pošťuchují dole pod kotlem. Jeden z našich je strkán o kus vyšším domácím, ale na pomoc mu přichází asi bratr a boleskavské dítko končí povaleno na zemi. Mladí jsou odměněni jásotem a potleskem. V pauze se opět vydáváme ven polemizovat o toustech a pozorovat místní, jestli se o něco pokusí. Spatřena je však jen jedna zelenobílá čepička, která si dělá procházku kolem našeho vstupu. Jdeme se projít za ním a zjistit, jestli se doma neztratil a nepotřebuje poradit cestu. Vypadal, že cestu nezná, jelikož chvílemi zastavoval, ale nakonec si po překročení mostku asi vzpomněl. Tohle štrádování nás neláká a nepotřebujeme někde náhodou zakopnout a rozbít si nos. Když už jsme v trošku volnější přírodě jdeme si ulevit a jeden z nás svojí chloubou vystrčenou u stromu vyrušuje nějaké mládežníky v nedalekém autě. Kamaráde promiň, tousty ti bude muset udělat jindy.

Poslední třetina začíná velmi vlažně. Jak na ledě, tak i na tribuně. Kdo může a má chuť se snaží fandit, ale je prostě poznat, že když nepřijedou kotelníci, tak je to velmi slabé. K bubnu se překvapivě dostává omladina, ale chlapec je šikovný a lehce předčil oba starší nebubeníky. Drží tempo i rytmus a hlavně ví jak na to a co má bubnovat. Chválím tohoto synátora, z něj něco určitě bude. Celý zápas a i tuto třetinu drží hlavně zákroky brankářů a Volden se v bráně mrská jak jen nejlépe může. Z nastávajícího tlaku domácích příchází nečekaná akce červenožlutých a Hlinka vyrovnává. Opět jsou vystavena polonáhá těla k obdivu. Do konce je ještě brzy, ale je nám jasné, že nějaký ten bod odtud určitě dovezeme. Domácí ještě ke konci tlačí, ale Volden zasahuje. Zápas jde do prodloužení, které jde lépe boleslavským, ale opět musím vyzdvihnout Voldenovy zákroky, které překazily každou akci domácích. Nasledují nájezdy, které bohužel skončily lépe pro zelenobílé, a tak si odvážíme aspoň ten bod, i když naši borci hráli tak, že to mělo být za body tři.

Svezení zpátky nabízíme i slečně spíkerce, ale bohužel se ty tousty nechtěla naučit. Cesta ubíhá velmi unaveně a probuzení nastává až při zastávce na superbagety, které skupujeme všechny. Někteří se těší, že bychom mohli potkat i posádku z Brodu, ale k tomu nedochází.
Nakonec nás řidič všechny rozveze k našim domovům, za což jsme mu všichni vděčni.
 

P. S.: Sorry za pozdější vydání reportu.

Za Dukla Fans

Toust

PoÚtStČtSoNe
                                          

Celorepublikové choreo

Pochod fanoušků

Aktuální stav Choreofondu ke dni 20.1.2017

Po nákupu materiálu před play off a po vybírání v prvním zápase proti Frýdku Místku (krásných 8504 Kč, 3 eura a 50 centů) je stav aktuální stav choreofondu rovných 13364 Kč!

Děkujeme všem kteří přispívají v jakékoliv formě!

Facebook
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Další informace Rozumím