Výjezd do Havířova – 21.10.2013

Sotva uplynul vítězný návrat z Berouna a už se náš zrak ubíral směrem na Havířov. Pro mě to byl poslední stadion prvoligového klubu, který jsem nenavštívil. Způsob, jakým se do Havířova dostaneme, jsme klasicky řešili na poslední chvíli. Ne že bychom nebyli schopni se domluvit, ale některá spontánní jednání rozhodí předem domluvené posádky a opět probíhá putování z jednoho auta do druhého. V průběhu neděle bylo vše na pevno domluveno a v den konání výjezdu bylo opět všechno jinak. Učitel mi hlásí o jednoho člověka navíc. Když jsem se dověděl, kdo pak se to na poslední chvíli ozval, vykouzlilo mi to na tváři takový úsměv, že jsem musel informovat Učitele o jednom volném místu v autě u Tomassinha.  Nakonec Učitel přemístil jiného člena posádky, aby tento tvor mohl jet s námi. A ještě že tak udělal. Auto dobré nálady opět dosáhlo své pověsti. Vše umocnil výběr hitů Hanky Zagorové, Jitky Zelenkové, Karla Gotta a jiných interpretů podobného žánru. Při výběrů hudby došlo i na vážnou hudbu od Petra Iljiče Čajkovského. V životě jsem nezažil, aby se dalo pařit na symfonie, ale díky již zmiňovanému tvorečkovi lze opravdu všechno J Dokázal roztleskat posádku snad i na výmoly, jež naše D1 nabízí.

Sraz s posádkou od Tomassinha jsme měli v Brně, kde jsme doplnili stavy o dva kusy dobře hulákajících hrdel a vydali se společně směr Havířov. Po cestě nám nastali komplikace s motorem, kdy při prudkém brždění přestal fungovat jeden válec, ale po novém nastartování vozidla bylo vše v pořádku. Další komplikace nastaly s předním kolem, které bylo  úplně prázdné a tak jsme se od druhé skupiny museli oddělit na nejbližší benzinku. Oprav se chopil Učitel s naším milovaným tvorem, který připomínal Jaromíra Hanzlíka z filmu Slavnosti sněženek. Chyběla snad jen věta: „Máte štěstí, že jdu kolem.“  Dokonce samotné dofouknutí kola připomínalo epizodu večerníčku Pat a Mat. Po zdárné opravě jsme se mohli opět vydat na cestu. Nikdo z nás ještě v Havířově nebyl a druhá skupina měla zhruba patnácti minutový náskok, museli jsme se tedy spolehnout na navigaci, která byla spuštěna pro jistotu na dvou mobilních telefonech. Některé navigace občas lžou, ale ta naše nás správně dovedla na místo určení včas na začátek utkání.

Před stadionem jsme se shledali s ostatními posádkami a mohli tak společně vyrazit za doprovodu žlutých vest do našeho sektoru. Celkový náš počet čítal na 20 kusů. Na ledě již byla nastoupena obě mužstva, ale naštěstí před začátkem zápasu probíhalo poděkování bývalým hráčům Havířova za jejich služby v havířovských barvách. Bouřlivé ovace domácích příznivců si zasloužili právem. Byli to právě oni, kteří bojovali za Havířov, když mu bylo nejhůře. Musíme ocenit vynikající akustiku celé haly. Tam budou trumpety příště krásně znít. J Když se dá do fandění celý stadion, je to opravdu slušný rachot. V podání Havířovské zvěře to zde platí dvojnásob.  Utkání začalo a opět jsme se do fandění opřeli na plný plyn a dávali jsme o sobě vědět, že se taky někdo konečně odhodlal přijet. Zapás se odehrával dle našich představ. Rázem jsme šli do vedení a navyšovali svůj náskok. To samozřejmě mělo dopad i na fandění v hledišti, kdy zvěř pomalu utichala. Celkově nás zvěř zklamala. Čekali jsme od nich pověstné fandění, ale asi si vybrali slabší chvilku. U nás přitom předvedli parádní kulisu. Holt asi každý den není posvícení.  Pouze po vstřelení snižujících gólů se na chvilku probrala, ale odpověď červenožlutých borců je rázem opět umlčela. Hodnotili jsme to na průměrné domácí fandění. To hrálo ovšem do karet našemu hloučku a my krásně tiché chvilky vyplňovali našimi chóry, pokřiky a melodiemi. V průběhu první třetiny jsme vyrukovali s naším připraveným choreem.

O přestávce jsme se odebrali ochutnat místní občerstvení. V tuto chvíli zaútočili místní chmatáci a hrdinsky ze zadu nám servali z krku dvě šály. Osobně mi to přišlo komické až ubohé. Oni to sice považují jako symbol trofeje, ale opravdu jsem se tomu hluboce zasmál. Osobně bych mu tu šálu sám věnoval bez onoho cirkusu. Mít šálu nejlepšího klubu z historie českého hokeje opravdu stojí za to mít.  Chmatáka jsme si dobře zapamatovali a vypadal, že by slibovanou krutou letošní zimu bez šály jistojistě nepřežil. Učitel mu poté šel nabídnout ještě jednu naši šálu, ale nějak se daru zalekl a bez díků odmítnul. Což nechápu. Ten jistojistě musel mít nejméně pět sourozenců, ale bez krádeže to asi není ono… V průběhu druhé třetiny se nás rozhodli někteří domácí příznivci navštívit, ale jakmile spatřili dvoumetrové chlapce ve žlutých vestách, kteří nás střežili, svůj výlet si rozmysleli a odložili na druhou přestávku. Byli jsme však upozorněni pořadatelskou službou, že na nás venku čekají, takže doplnění občerstvení jsme museli na několik minut odložit, než se situace uklidní. Nevím, jestli se chtěli prát nebo opět obdarovat dalšími symboly našeho milovaného klubu. Těžko říct, ale družbu jistojistě v plánu neměli. 
Ve třetí třetině se podařilo navýšit výsledek po dvou brankách na obou stranách. Normálně výkony jednotlivých hráčů nehodnotím, ale bravurní zákroky Lukáše Sáblíka drásaly nervy střelců AZetu. Obdržel sice tři branky, ale minimálně pět jich chytil. Domácí příznivci byli jeho čarovnými kousky také osloveni, že mu věnovali tenisák, který obdrželi o přestávkové soutěži. Bylo dobojováno a s klidným svědomím mohu říct, že jsme nevyhráli pouze na ledě, ale i v hledišti. Opět jsme bez přestání fandili od první minuty do konce. Že nás bylo slyšet, dokazovali autoři jednotlivých gólů pozdravem při jejich vyvolávání jmen. Dokonce i zvěř složila svoji poklonu a vyjádřila se takto: 
„Je jich asi 18, přes sedačky dokonce vyvěšují dvě solidní zástavy, k fandění používají buben (decentně) a fandí nonstop celý zápas. V jejich repertoáru slyším i nějaké ty chorály (melodie), které jsem jinde neslyšel, za fandění mají ode mne obrovský palec nahoru. Šmátrám v paměti, ale zřejmě si nepamatuju, kdo v historii zde v tomto počtu tak dobře fandil… Hned v první části hry si připravují i choreografii, nad jejich hlavy jde menší plachta, na které je v klubových barvách nakreslena mapa České republiky, na které vedou šipky z Jihlavy do měst všech zbývajících účastníků ligy, celé je to doplněno textem „Jedni z mála“. Choreo je třešinkou na dortu, který u nás jihlavští upekli a kterým by se měli inspirovat nejen všichni hosté, kteří u nás hrají, ale i my, když někam vyjedeme v takovém počtu. Respekt!“:
Více na odkazu: http://az-fans.net/2013/10/22/diky-aneb-az-havirov-jihlava/

Proběhly děkovačky na obou stranách a my se chtěli odebrat ke svým vozům. Zastavila nás pořadatelská služba a slíbila nám doprovod k autům s těžkooděnci. Doprovod vítáme, protože o konflikt s domácími příznivci nemáme žádný zájem. Cestou slyšíme pár provokačních vět snad v polském nářečí, ale nechytáme se jich a pokračujeme dále s doprovodem k autům.  Někteří to však přehnali s doplňováním tekutin, tak doprovod zdržujeme vykonáním potřeby. Utvořili jsme kolonu spolujedoucích aut spolu s ochránci zákona a za doprovodu majáků jsme byli vyprovázeni za hranice Havířova. Pan učitel pochopil blinkr odbočení policejního vozu předčasně a odbočil dříve než měl. Stal se tedy novým vůdcem kolony. Dali jsme si tedy celá kolona vítězné kolečko kolem místní čerpací stanice spolu s dalším policejním vozem, který jel pro jistotu za námi. Překvapení policisté nás však opět dojeli a ujali se opět vedení. Telefonicky jsme se domluvili na společné zastávce na benzíně asi zhruba 30 kilometrů od Olomouce. Zde jsme odpálili svoje pyro a obestoupeni za pochodovou vlajkou a naposledy si ten den společně zahulákali. Poté se každý ubral každý sám podle své vůle k domovu a těšili se do postelí s krásným pocitem vítězství. Naše posádka byla opět bavena tvorečkem, který za doprovodu českých hitů rozpleskával auto a společensky unavený svým zpěvem bavil celou naší posádku až do Jihlavy.  Nesmrtelný to jedinec :-)
 
PAJUCHA

PoÚtStČtSoNe
                                          

Celorepublikové choreo

Pochod fanoušků

Aktuální stav Choreofondu ke dni 20.1.2017

Po nákupu materiálu před play off a po vybírání v prvním zápase proti Frýdku Místku (krásných 8504 Kč, 3 eura a 50 centů) je stav aktuální stav choreofondu rovných 13364 Kč!

Děkujeme všem kteří přispívají v jakékoliv formě!

Facebook
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Další informace Rozumím