Semifinále 3 a 4 aneb Víkend v komunistickém Kladně!

Víkend v komunistickém Kladně!

Je pátek 17.3.2017 něco okolo dvanácté hodiny a my se začínáme scházet v jednom z našich domovů a tím je PIVNICE POSILOVNA.
Povídáme si, pijeme, hrajeme kostky, kulečník a nebo fotbálek! Zkrátka se snažíme zabít čas, který nám zbývá do odjezdu!

Je to tady, dorazily řidiči a my můžeme vyrazit! Naskládali jsme se do aut, při čemž každý z nás byl obdarován litrovým kelímkem na drink, který se některým jedincům povedlo rozbít ještě než vůbec zavřeli dveře auta. Ještě než vyjedeme z Jihlavy, tak už ale plníme kelímky myslivcem a kolou!!! <3
 
Kousek za Jihlavou nabíráme posledního pasažéra do našeho vozu a míříme na dálnici!
    
První zastávka je ještě za Jihlavou, ale to je jen na odskočení a pokračujeme dál!
Větší zastávka nás čekala až na Naháči, kde jsme se sešli s několika dalšími auty plných Dukláků.
V pátek v odpoledních hodinách je vážně složité projet Prahou a zároveň nám z rádia hlásí nějaké komplikace, takže se vydáváme za jednou z posádek dalších fanoušků a Praze se vyhýbáme!

Cesta uběhla vcelku rychle a před námi už vidíme značku s nápisem KLADNO. Problém nastal, když jsme se snažili najít ubytování, každé auto mělo totiž jiné informace o tom, kde se ubytovna nachází.
Když jsme se ujistili, že tato ubytovna je vážně naše, voláme dalšímu autu a navigujeme ho směrem k nám. Trvalo jen pár minut než dorazili a my už tu máme první problém s přehnaně ostrou paní vrátnou.. „Vylepování samolepek je ničení majetku, mám to na kameře a když přijede policie, tak jim to ukážu! Jo a mimochodem: Už tu byli a ptali se kolik tu spí Dukláků!“ → Děkujeme paní za milé přivítání!

Je krátce po půl šesté, tudíž zbývá už pouhá půl hodina do začátku zápasu, jenže my ještě nemáme domluvené ani pokoje a kdo s kým bude spát. Probíhá tedy rychlá domluva, kdy pár z nás si stihne ubytování zaplatit, ale zbytek se domluví, že přijdou až po hokeji a zaplatí tedy až večer.

Já a můj parťák už máme věci na pokoji, převlékneme se ještě, vezmeme si vše potřebné a opouštíme ubytovnu. Když ale vylezeme před ubytovnu, tak zjišťujeme, že ostatní už dávno odešli a my jsme poslední, kdo ještě není na cestě.
Jelikož nevíme ani jakým směrem se dát, otvíráme google mapy a snažíme se najít cestu, při čemž zjišťujeme, že máme pouhých 8 minut do začátku zápasu a že cesta je dlouhá okolo 2 kilometrů.
Mapy s námi ale nechtějí spolupracovat, takže to vzdáváme a vydáváme se jakýmsi neznámým směrem s pocitem, že to snad bude správně. Po chvíli potkáváme paní, která se nás snaží navést, ale bohužel né zrovna dobře. Jdeme tedy chvíli tím směrem a následně zjišťujeme, že jsme ve slepé ulici a musíme se vrátit zpět. Najednou ale zaslechneme křik, který se line z ČEZ stadionu a abychom se nemuseli vracet, rozhodneme se, že půjdeme za zvukem a zkrátíme si cestu přes soukromý pozemek školy (jak jsme záhy zjistili). Čeká nás jeden plot, druhý, křižovatka a jsme na místě!

Konečně zaujímáme místa mezi svými a jsme spokojeni s počtem, který se tu dnes sešel.
První třetina probíhá celkem v klidu a je bez gólu.

Jak jsme se následně i dozvěděli, tak domácí zahájili dnešní zápas choreem společně s argentinou.

Druhá třetina je už ale více vyhrocená. Pár vteřin po zahájení se dostáváme do vedení 1:0. Hurá!
Jenže co se bude dít asi nikdo netušil. Nevzpomínám si v kolikáté minutě to bylo, ale mám dojem, že hned ze začátku třetiny k nám nabíhá několik fanoušků Kladna.
Ohlížím se nahoru, abych viděla co se bude dít. Začíná to nadávkami, následně dojde ke strkání, vzduchem lítají odpadkové koše a až po té přichází sekuritka. Když je skoro po všem, tak se zmohli dorazit i těžkooděnci, kteří se snaží fanoušky od sebe rozehnat. V tom začne to největší peklo, kdy se vytahuje pepřák. Několik našich fanoušků schytalo dost velkou dávku pepřáku do očí, takže sedí na schodech a nejsou schopni vstát a dojít na záchod.
Pomáháme jim tedy je odvést, když v tom, co jednoho vedu ze schodů na mě začnou těžkooděnci řvát, že po schodech půjdeme po jednom. Řvu na něj tedy taky, že asi těžko, když nic nevidí půjde sám. V tom dochází k tomu, že jeden z ACAB mě strká ze schodů, kdy oba padáme a další z ACAB se mě snaží chytit. Když na něj zařvu: „Nehrab na mě!“, dočkám se odpovědi, která zní: „Tak jdi do prdele krávo!“ .. Co dodat no.

Všichni fanoušci zasaženi pepřákem se dávají na záchodech dohromady a ještě při třetí třetině mají problém s nateklýma zarudlýma očima.

Během druhé třetiny stihlo Kladno dorovnat na 1:1.

Ve třetí třetině jde do tuhého, kdy Kladno zvyšuje na 2:1 a mezi Dukláky dochází k mírným obavám, že tento zápas pro nás nemusí skončit dobře.
I přes to, ale stále bez přestání fandíme a jsme slyšet mnohem víc než domácí, kteří sem tam otevřou jejich hubu.

Blíží se konec zápasu mezi Duklou a Rozhodčím, když najednou 3 minuty před koncem vyrovnáváme na 2:2! Neskutečná radost až se stadion otřásá.


Jdeme do prodloužení. Nervy jsou velké a napětí stoupá. Bohužel ale již v druhé minutě pro nás dnešní zápas končí prohrou. Nevadí, nevěšíme hlavu, věříme totiž v lepší zítřek!

Po zápase máme doprovod těžkooděnců až k ubytovně, takže k žádné potyčce nedojde.

Po té co se jde zbytek našich neubytovaných fanoušků zapsat na jiné ubytování, jelikož se jim megera na domově mládeže nelíbí, jdeme si na pár minut odpočinout a převléct se do místní hospody nebo baru, kam se chceme vydat.

Nejprve navštěvujeme NAGANO, kde sedí několik klidných Kladeňáků. Dáváme pivo a po té co dopijeme, tak se vydáváme hledat FORTUNU, kde se nachází zbytek našich fans. Jelikož vůbec nevíme kam jít, ptáme se kolemjdoucího, který nás pošle na druhý konec Kladna.. Jdeme tedy opět ve dvou tím směrem až dojdeme k mekáči, kde se scházíme s pár Dukláky, s kterými se vrátíme do Fortuny. Druhý den ráno zjišťujeme, že Nagano a Fortuna od sebe byli pouhých asi 100 metrů a my jsme museli ujít 4km, abychom to našli :D

Je něco okolo jedné hodiny a my se vydáváme do hotelu a na ubytovnu. Ještě před tím dojde ale ke střetům s místníma, kde je situace v jednu chvíli dost vyhrocená.

Nakonec jsme rozehnáni policií a tak se tedy odebíráme s ostatními do hotelu, kde se následně ve dvou odpojíme a vracíme se na ubytovnu.

Je sobota 18.3.2017  okolo 8mé hodiny a my vstáváme, sprchujeme se a odebíráme se do Alberta pro snídani, kde se setkáváme s těmi, co spali na Hotelu.
Chvíli sedíme před hotelem na schodech, kde si povídáme a dozvídáme se, že Kladeňáci někomu v noci rozkopali auto, některá auta polepily samolepkami a následně zjišťujeme, že i jedno z našich aut objeli zřejmě klíčem. HRDINOVÉ NO!! (y)
Po chvíli se několik Dukláků se odebírá někam na snídaní, další do hospody a naše dvě auta se schodují na tom, že pojedeme navštívit Lidice.
Všichni co spali v Hotelu jsou již vystěhovaný. My z ubytovny si ještě dojdeme vyzvednout věci na pokoj a odebíráme se do aut a krátce po půl jedenácté nasedáme a vyrážíme směr LIDICE!


Do Kladna se vracíme kolem 12:30, což je skvělý čas k obědu, takže jdeme do místní restaurace, kde se naobědváme a vymýšlíme co dělat dál. Skvělou volbou je jít chlastat! Nikdo se nebrání a též v tom nevidím problém :D takže platíme a stěhujeme se do Nagana, kde strávíme něco málo přes 3 hodiny. Povídáme si, smějeme se, hrajeme šipky, automaty, kulečník a tak nám čas vcelku rychle utíká.

V 17h se zde všichni scházíme a odebíráme se směrem ke stadionu s nadějí, že dnes prostě vyhrajeme!

Cesta na stadion proběhla v klidu. Sekuritka Kladna nám zřejmě věří, takže jsme nebyli ani prohledáni.

V našem sektoru se opět schází nemalý počet fanoušků (něco okolo 500) z čehož máme všichni radost, protože čím více lidí, tím více budeme slyšet! Což se také potvrzuje a jsme dnes opět slyšet mnohem více než domácí a akustika je zde vážně super!
Jak říká Jirka Říha v rozhovoru po dnešním zápase: „ Za celej tým strašně moc chci poděkovat fanouškům z Jihlavy, který přijeli a který nás hnali dopředu a fakt si toho hrozně vážíme a mockrát děkujem.“


Stejně tak, když vyvoláváme Míru Svobodu, který se nachází na druhém konci stadionu – tedy pod kotlem domácích, tak zvedá ruku a mává směrem k nám. Tudíž se nám potvrzuje, že naše fandění opravdu není zbytečné a hráči naší podporu slyší.

Už šestou minutu první třetiny se Kladno dostává do vedení, ale nemá to dlouhé trvání a Čachotský vyrovnává na 1:1.

Během druhé třetiny se dvakrát radují domácí, což nás trošku vyvede z míry a nálada už není tak skvělá jako na začátku zápasu. Nic to ale nemění na našem fandění. Spíš naopak se snažíme kluky co nejvíce podpořit a pomoci jim ke gólu, ten ale bohužel během druhé třetiny už nepadl.
K fandění přidáváme ještě choreo v podobě červeno-žlutých papírů.


Co nesmím zapomenout zmínit je náš asi osmiletý speaker, který všechny rozeřve a jeho hlas se line celým sektorem! (Z toho klukaj jednou něco bude!!)

Radovat jsme se mohli začít už šestou minutu třetí třetiny, kdy jsme stáhli skoŕe z 3:1 na 3:2 a máme tak větší šanci na to dnešní zápas ještě vyhrát.
Stále se ještě někteří z nás nevzpamatovali z oslavy gólu a nezaznamenali rozehrávku a je tu další gól! Což znamená, že vyrovnáváme během  15 vteřin na 3:3! Neskutečná radost, křik a jásot se line z našeho sektoru!!

Do konce třetí třetiny zbývá ještě 13 minut od posledního gólu, ale ten už nepadl. Zápas jde tedy stejně jako ten včerejší do prodloužení! Nervy, napětí a strach panuje na celém stadionu!
Skvělou práci předvedl Míra Svoboda, který chytil hned dvě střely za sebou. Hra se ale přesunula k brance domácích, Čachotský přihrává Říhovi, ten střílí a je to GOÓÓÓÓÓÓÓÓÓĹ!!!!!

„Joooooo!!“
„Hoši děkujem!“
„To je naše DUKLA!“
To vše se ozývá z našeho sektoru a jak mezi hráči HCD, tak mezi fanoušky panuje neskutečná radost a u každého z nás jde vidět jak je šťastný a spokojený!
Několik minut ještě fandíme a když už domácí opustili stadion a naši hráči se odebrali do kabin, tak odcházíme i my.

Poděkovat musíme dnes i bezmozkovi s jménem Gratton, který se zase předvedl v nejlepších barvách. Ubožáček.

V početné skupině se opět za doprovodu ACAB odebíráme k autům, radujeme se a sdělujeme si své radostné pocity.

Na parkovišti se všichni rozloučíme, nasedáme do aut a vyrážíme směr JIHLAVA!! Pryč z tohoto komunistického města plného paneláků, kde se zastavil čas.

Čekala  jsme klidnou cestu domu, kterou prospím. Ale opak se stal pravdou :D Ještě v Kladně otíráme poslední flašku která nám zbyla – RUM a po smíchání s kolou ji ve třech konzumujeme, k tomu nám hraje nahlas hudba jako Marpo, Rybičky a nebo JIRKAA  BABICÁÁÁ!

Cesta je rychlá a velice zajímavá, kdy se jeden z našich osadníků, který zaujímá místo vedle řidiče  snaží dostat na zadní sedačky.     
Jsme i svědky žádosti o ruku, ale odpověď? Ta je nám dosud neznámá! :((

Zastávka nás čeká až na 66km dálnice, kde jedeme do MCD navštívit jednoho ze zaměstnanců – pana Vacka - s kterým mají kluci už nějaké zkušenosti. :D

Máme štěstí a pan Vacek je opravdu zde! Objednáváme si tedy, prohodíme pár slov a nepřestáváme se smát.

Je něco kolem půl dvanácté a my odcházíme z MCD a nasedáme do auta. Ještě si for fun jedeme koupit colu k okýnku a už najíždíme na dálnici a pokračujeme směrem na Jihlavu!

Cesta byla v pořádku až na to, že náš řidič přejel sjezd na Jihlavu, takže jsme se ještě projeli dalších pár kilometrů, ale konečně je před námi JIHLAVA!!

Skvělý výjezd!!

VALČA

PoÚtStČtSoNe
                                          

Celorepublikové choreo

Pochod fanoušků

Aktuální stav Choreofondu ke dni 20.1.2017

Po nákupu materiálu před play off a po vybírání v prvním zápase proti Frýdku Místku (krásných 8504 Kč, 3 eura a 50 centů) je stav aktuální stav choreofondu rovných 13364 Kč!

Děkujeme všem kteří přispívají v jakékoliv formě!

Facebook
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Další informace Rozumím