Roman má narozeniny aneb Dukla vs Kadaň 12.11.2016

Narovinu říkám, že pokud zde budete hledat nějaké poznatky z hokeje, jste tu špatně. Zápas s Kadaní je už dlouho označován jako oslava našeho kamaráda, a tak možná i právě proto bude toto vyprávění spíše o něm, než o hokeji.

S touto oslavou se má spojit ještě jedna velká událost a to návrat našeho pekelného stroje s názvem Máňa. Už jen proto je o výjezd velký zájem. Bohužel, jak dny do vyjezdu ubíhaj, dochází nám, že se oprava dodávky nestihne. Kdo ví, jak by to dopado...trumfli bychom legendární výjezd na Havířov?  - jestli to vůbec jde:)

Oslavenec předem apeluje na všechny, kdo by chtěli jet, že se o pití nemusí starat a jak se později ukázalo, o zábavu taky. Ale všechno popořadě.

Jelikož jsme počítali s dodávkou, měli jsme více lidí, než pobere jedno auto, ale zas ne tolik, co naplní dvě. Naštěstí jsme kluci šikovní a na poslední chvíli se daří obsadit zbylá místa. Dokonce nás obohatí dívčí společnost. Nikdo se nebrání.

V sobotu tedy dáváme sraz kolem půl druhé u zimáčku, naberem potřebné věci a můžem vyrazit. Tentokrát bez bubnu - což možná byla chyba, nevím.  Stavíme ještě v Jihlavě na pumpě, kde je mi opět vyčítáno náhlé odjetí od třebíčských fandů při cestě do Litoměřic.
No nic, netřeba řešit dál. Na pumpě se tentokrát jen tankuje a kupuje známka, protože zásoby máme opravdu velkolepé.

Každé vozidlo je vybaveno od oslavence kartonem plechovek a krásnou flaškou Jégra. V tu chvíli jsem opravdu nasranej, že řídím. No náladu doplňují ostatní pasažéři, protože už před odjezdem byli naladěni na dobrou vlnu. Jediné co mě děsí je poznámka kolegy, který nám vyprávěl, jakou měl výbornou kachnu se zelím. Prý možná ožije a podívá se ven. Poněkud brzo, řekl bych. Naštěstí vše spláchnou litry piva a žádné potíže se nekonají.
 

Cesta ubíhá na naše poměry nádherně a já si po prvních kilometrech na D1 říkám, že třeba KONEČNĚ přijedem někam včas. Dálnice skoro prázdná, takže dostáváme nápad poslat flašku z auta do auta. Nakonec tyto nápady opustíme, protože obsah láhve je přece jen cennější.

Zhruba na 60 km stavíme na chcandu a cígo. Někdo jde pro něco k jídlu. Rádi vidíme, že posádka druhého vozu je též dobře naladěna a tak se snažíme rozfandit první pumpu. Nikde nikdo, tak se moc nedaři. Nám to nevadí, je nám fajn. Jdem dělat nějakou skupinovou fotku, dokud všichni stojí na svých. Na fotce chcem být všichni, takže jediným řešením je samospoušť. 10 vteřin se zdá jako krásná doba, že? Zřejmě si to nemyslel kamioňák, co se rozhlod projet v ideální chvíli..Nakonec nás tedy odfotí slečna.

Fotku máme, valíme dál. Za konzumace všemožných nápojů se přibližujeme k Praze.
Nakonec stavíme ještě na Naháči, protože někteří by to jistě přes okruh bez chcandy nevydrželi. Chápu je. Dáváme cígo, když přijíždí dodávka s fanoušky tábora nám neznámého. Neraugují na nás vůbec nijak, takže si dál zpíváme ty svoje. Co nás překvapilo, je poměrně velké množství sněhu (v Jihlavě nemáme nic). Na sněhuláka to není, tak se aspoň koulujem jak malí. Lidi nějak divně koukaj, tak radši jedem dál.

Přijíždíme k Praze, kde kvůli navigaci jede druhé auto první. No Pražský okruh chytáme jen tak, tak. My se to prostě nenaučíme. Mladí a nezkušení. Nakonec se teda daří a projíždíme Prahou - matkou všech měst, jak by někdo řekl. Další zastávka je někde za Prahou, asi 70 kiláků od Chomutova. Zděsíme se, když nám navigace říká, že příjezd máme asi 15 minut po začátku zápasu. Dokouříme a spěcháme vpřed. Naštěstí si každej užívá soboty doma a tak je na silnicíh klid. Ztrátu se nám teda daří dohnat. V Chomutově už víme, že jedem akorát. Náladu nám ještě zlepší zpráva, že do Kadaně dorazilo i auto fanatiků. Prudké zatáčky probouzí posádku, která je nějaká zmožená po náročené cestě, respektive po náročných flaškách.

Parkujem auta a při vystupování se spouští nádherný koncert. Náladu podporujou duklácké barvy, které vidíme u vstupu. Na zimáku jsme cca 10 min. před začátkem zápasu. Někdo jde pro pivo, jiní dávají venku cígo. Mně se nechce. Venku je asi -10°
a to já za střízliva nerad. Trousíme se do našeho sektoru. Koukám se po stadionu, jestli se něco od minulého roku nezměnilo. Ochranka je možná o rok starší, jinak nic zvláštního. Zajímavá dřevěná konstrukce, ale to je asi tak vše.

Zdravíme místní fanoušky a pokřikem "Chomutov B" o sobě dáváme více vědět. Když jsme v sekterou všichni spouštíme první chorály o naší skvělé Dukle. V tom se však zhasne a začne hrát příšená muzika. Praská z toho hlava. Využíváme tmy a zapalujem aspoň nějakou blikačku, fandění nemůže být slyšet, ikdyž se všichni snaží z plných plic.
Dáváme si teda pohov a sledujem, co se bude dít. Nastupují hráči Kadaně, hala se rozsvicí. Výsledný efekt je nepěkný, hrozný až k zblití. Jestli se i zde podepisuje exstraligový CHomutov? To už by zbejvaly jen dortíky oslavencům při komereční přestávce. Hnus.

Za vlajkou se nás schází 18ks. O kousek dál nad náma stojí v symbolech Dukly další 3 lidi. Jsou to místní. Všichni za flagu k sobě, dolů jeden člověk. Naučme se to, bude se nám fandit líp.
Nálada je stále dobrá i napříč tomu, že prohráváme o jednu branku. Všichni jsou hladový, tak míříme vyzkoušet místní klobásku. A jak se říká, hlad je nejlepší kuchař, takže si rozhodně nikdo nestěžuje. Jsou tací, kteří konzumují i dva kousky. Hlad je tedy zažehnán a po doplnění tekutin míříme zpátky do sektoru.

Druhá třetina je stejná jako ta první, co se kvality fandění i hokeje týče. Domácí navyšují a stav je tedy 2:0. Nás nic nemrzí a bavíme se dál. Bohužel kvůli již zmíněné příšerné hudbě jsou delší chorály zbytečné. Ve více lidech...no třeba jindy.
Pak si ale všímám, jak hudba utichá a domácí moderátor již po několikáte roztleskává "celý stadion" kdy tedy opravdu většina tleská, někdo za bubnem dokonce křičí "Kadaň !" Strašné. Jeden buben větší než sám vlastník a druhý dle zvuku z kindervajca. Nemá cenu popisovat kotel domácích. Každý kdo byl,tak ví. 

 

Další přestávka, jdem na cígo, někdo zas na klobásku. Projdem si místní stadion, ale jediné co nás zaujme jsou krásné dvě slečny ve stánku s občerstvením. O zábavu se tedy stará náš oslavenec, když se zoufale snaží dostat na vrcholek slunečníku. Mít o pár piv víc, věřím, že se mu to podaří. Místní kroutí hlavou. Zafandíme si alespoň venku, kde nás neruší místní DJ a jdem na místa.

Když začíná další třetina, všímám si, že nám někdo chybí. Je to náš horolezec. Po chvilce se objeví s podezřelou květinou. Říká, že si vypěstoval petržel a suvenýr si chce odvézt na pamatáku. Bohužel petržel nepřežila. Na ledě i v hledišti je to stále stejná písnička, takže alespoň nějaké zpestření. Nakonec dostáváme poslední gol do prázdné. Nu což, body dneska nedovezeme. Chvíli po konci utkání už na stadioně není ani noha, takže si konečně krásně zafandíme. Bez hudby to jde nádherně. Pozdějí nás ale starší pán, s oranžovou vestou, prosí, zda-li bychom nemohli jít aspoň o kousek dál, aby po nás mohli uklidit. Slušně poprosil, my slušně odcházíme.

Venku naposled zafandíme a po domácích barvách už ani stopy. Domlouváme sraz na pumpě kousek za Prahou a jedem. Většina unavená, takže cesta zpátky poměrně klidná. Až kousek před hlavním městem se mě kolega zeptá, zda mu zastavím na nějaké pupmě, protože do sebe nalámal zbytek piv, co sme měli v autě. Na první pupmě stavíme...ale. Kdo zná Pražksý okruh, ví, že se na něm žádná pumpa nevyskytuje a jsou v něm dva měřené tunely, což cestu rozhodně neurychlí.

Vymejšlí, jak se vychcat z okýnka, protože zastavovat se nikomu nechce. Musím říct, že byl statečnej a poctivě držel až na první pumpu na D1. Bohužel jsem taková svině, že to musel vydržet ještě na další. Rád mě neměl. Po vystoupení trvá vylučování několik minut. Kdo nebyl, neuvěří. Cestou domů stavíme ještě v mekáči na večeři a tak si říkáme, jestli se potkáme s třebíčskými, protože míří stejnou cestou. Nikde nikdo a bez problémů se vracíme domů. Někdo jde pokračovat, někdo spát.

Jelikož report píšu později, můžu říct, že náš oslavenec Románek další hokej nepil. Čím to asi bylo...


M.H., Dukla Fans

 

PoÚtStČtSoNe
                                          

Celorepublikové choreo

Pochod fanoušků

Aktuální stav Choreofondu ke dni 20.1.2017

Po nákupu materiálu před play off a po vybírání v prvním zápase proti Frýdku Místku (krásných 8504 Kč, 3 eura a 50 centů) je stav aktuální stav choreofondu rovných 13364 Kč!

Děkujeme všem kteří přispívají v jakékoliv formě!

Facebook
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Další informace Rozumím