Semifinále odstartovalo aneb Chomutov 9.3 - 10.3.2015

PONDĚLÍ

První semifinálové souboje připadly na všední dny. Chomutov zrovna není za rohem, a tak naše venkovní návštěva neslibovala velká čísla. Ani nevím, zda se pokusili Beer boys o výpravu autobusu, ale po posledních zkušenostech se jim nejspíš do toho nechtělo, proto se jejich uskupení vydalo pouze po vlastní ose. Spousta našich výjezdových klasických členů nedostala v práci volno. Navíc vyčerpávající hlaholení a oslavy proti Kladnu přivedli mnohé i do nemocí. Vyhlídky na nějaké spaní tedy nebylo ani pomyšlení. Přesto se nám podařilo na poslední chvíli domluvit dvě posádky se stejným ubytováním nedaleko stadionu. Další posádky se rozhodovali, zda pojedou na otočku nebo pouze na jeden zápas, ale nastali takové přesuny mezi jednotlivými auty, že se někteří vypravili například ve dvou nebo vůbec. Ať žije komunikace!!! Na první zápas se odhodlalo vydat i uskupení Dukla Fanatik, ale jako by byl pro někoho Chomutov prokletý. Na dálnici jim upadává kolo. Naštěstí se nikomu nic nestalo. Bohužel tím jejich výprava na toto utkání končí.

My šťastnější, s dovolenou a bez nemocí se vypravujeme do severních Čech kolem třinácté a čtrnácté hodiny. Cestou zaplňujeme neobsazená místa dvou členů z Prahy a kompletně s natěšením míříme směr Chomutov. Naše posádka staví pouze na dvou stanicích. Na druhé z nich potkáváme dvě auta příznivců z okolí Pelhřimova. Dvě auta po dvou lidech. Nechci se opakovat s komunikací, ale aspoň něco než nic.

Na ubytovnu přijíždíme s hodinovou rezervou před začátkem utkání. Druhá posádka, která vyrazila dříve je již zde, a tak neleníme a co nejrychleji vyřídíme formality ohledně ubytování a míříme za ostatními ke stadionu. Před SD Arenou je již z dálky vidět hlouček příznivců červenožlutých barev. Vítáme se s nimi a rychle do sebe vpravujeme nějaké to osvěžující pivko. Čas se pomalu nachyluje a my se vydáváme společně na značky. Probíhají osobní prohlídky. Security (zde červené bundy) mají výhrady vůči sektorovým vlajkách a jejich rozměrům. Nakonec jsme se zástavami vpuštěni, ale s příslibem, že nebudeme zakrývat reklamy a výhled. Sektor se ale plní celkem početně. Na to, že jsem to viděl černě se nás zde schází určitě okolo 50 kusů. Plus nějaká ta rodinka, která asi měla zaujmout jiný prostor. My prostě při zápase sedět nikdy a nikde nebudeme!

K samotnému zápasu opět jenom stručně. Na cestu se vydal promoteam, a tak zápas mohli shlédnout i ti co nedostali volno, nemocní, smolaři a nebo líní jak prase se sem dokopat. Po úvodním rozbruslení kostka nabízí historii vzájemných vyřazovacích soubojů mezi Jihlavou a Chomutovem. Po zametení ledu nafukují svůj skákací hrad, připravují ohnivé fontány a anglicky mluvený odpočet oznamuje začátek utkání. Mě osobně je toto kopírování NHL proti srsti. Jsme Češi. Jsme vynalézavější, tak proč se opičit? Vypasený Picaron osahává děti a při komerčních přestávkách s Happy birthday nosí dorty. Zajímavý, kolik se zrovna na zápas narodilo lidí. Nejspíš ví, kdy v Chomutově na to vlítnout :-)  No dobře… Někomu se to třeba líbí, ale v tomhle případě radši poslouchat dechovku z amplionu než tenhle americkej cirkus.   

Hráči jsou na ledě, puk ve hře a opíráme se do prvních chorálů. No jako  sice fandíme, ale každý stojí v jiném koutě. Je tedy nutné stát co nejvíc u sebe a to se daří ale až v další části. Je to nemastné neslané, jsme bez bubnu, bez spíkra, bez chorea, ale něco se naštěstí huláká.  Domácí se na úvod utkání prezentují nejspíš nějakou sektorovou. Ve znaku města Chomutov na modrobílém podkladu. Možná i vítaná takováto skromnost potom veškerém cirkusu. Když v zápase jdeme po trefě Melise do vedení, intenzita fandění o něco roste. Přeci jen s radostí se lépe huláká od plic. No, ale pak už se chopil otěží Chomutov. Vyrovnání na 1:1, poté 2:1, 3:1, 4:1.. nechce se mi to popisovat. Každý asi viděl sám nebo si přečetl report o utkání. Naše radost alespoň z další branky přichází (a to mohu říct) po nádherné akci s ještě krásnějším zakončením snižuje Čagy. Konečný výsledek tedy 4:2 jasně pro Chomutov. Kolega stojící vedle mě hodnotí zápas s tím, že to pozitivní vidí v tom, že se hraje ještě zítra. Nezbývá tedy než souhlasit. Rychle tohle smazat z hlavy a soustředit se na další utkání.

Po zápase hledáme nějakou vhodnou restauraci a na doporučení několika příznivců místního klubu se shodují stejným názvem pohostinství, a tak navštěvujeme tuto restauraci. Jídlo je zde ucházející, ale nedá se to říct o pivu. Dojíme a odebíráme se do jiné. Zde nacházíme skupinku, která měla být už dávno na cestě domů, ale hlad je také zdržel. Spojujeme se tedy s ostatními a ty se nacházejí v hotelu hned u zimního stadionu. Doplňujeme zde tedy zbylé osazenstvo našich spolunocležníků. K našemu překvapení se zde vyskytuje i trenér národního mužstva Vladimír Růžička. Nezbývá tedy pár fotek a podpisů. Panáky musí odmítnout, protože kdyby kývnul na jeden, musel by jich vypít hned několik. Prozřetelnost jednoho našeho fanouška však učinila své a místo panáků nakoupil nanuky pro každého. To už trenér nároďáku uvítal s úsměvem a vřelým přijetím. Padlo pár slov, a i když zavírací hodina byla určena na desátou hodinu, dnes zde neplatila. Po různých oslovení slečny vrchní, která nejspíš nemá jméno v našem kalendáři, nás zde nechává do ranní hodiny. Po vypitých pivech, panácích a nanucích se odebíráme směr ubytovna. Někteří odpadávají a jdou spát. Jiní však mají formu a pokračují do časnějších ranních hodin po chomutovských nonstopech.

ÚTERÝ

 

Procitnutí nemělo dlouhého trvání. Někteří toho opravdu nenaspali moc, jiné budila zákeřně zapnutá mrazící lednice jedním ze členů, a tak na každém bylo vidět, že by nějakou tu hodinku k dospání ještě potřeboval. Čas na vyklizení pokojů byl však proti. Vydali jsme se tedy na rozsáhlou procházku Chomutovem v domění, že nás probere. Avšak při prvním kopci byla únava více znatelná. Nezbývalo než doplnit energii jídlem. Poblíž centra nacházíme přijatelně slušnou restauraci a po konzumaci jídla a pár tekutin se vydáváme navštívit centrum. Zde rozjařená třída základní školy, měla nejspíš výtvarku a jdeme tedy zkontrolovat, jestli třeba nekreslí choreo na dnešní zápas. Omladina však sypala barevným pískem jakýsi ornament. Naše připomínky k paní učitelce, že jim to může vítr rozfoukat co nevidět, s klidným hlasem řekla - S tím se naopak právě počítá, protože nic netrvá věčně. Nikdo z nás však neměl v tu chvíli po předešlé noci pomyšlení na hlubokomyslné uvažování. Rozhodli jsme se tedy slunit uprostřed náměstí a nasávat nejen tekutiny, ale i novou sílu na chystající se zápas.

Po vyslunění se opět odebíráme na hotel dočkat zbytku času k úvodu utkání. Hodně lidí dnešní účast odříkává díky přenosu České televize. No tak jo, tam nás kluci fakt potřebují… za televizí. I když se někdo snaží domluvit posádku jiným, s díky odmítají a dávají přednost televizi. Čas ubíhá rychle vypité tekutiny také a nezbývá se tedy než odebrat znovu na stadion. Cestou míjíme několik vozů České televize, a když vidíme, jak kabely jsou pohozeny jen tak ladem - Napadá nás sabotáž vůči lenivcům, kteří se chystají sledovat utkání v televizi. Navíc by to i pro náš Promoteam přineslo větší sledovanost, kdo by se taky netěšil na komentátora Dědulu, ale nakonec tento nápad zůstává jen ve slovech. Kolemjdoucího technika popíchneme, ať aspoň vytáhne ten kabel na Jihlavu, ale s úsměvem odchází pryč.

Míříme do sektoru vyvěsit opět naše prapory a dnes už jen asi v třicetičlenném složení formujeme řady na svých pozicích. Představení úvodu druhého utkání je obdobné jako včera. Zápas jste viděli v televizi,  takže pouze k tomu nejdůležitějšímu. Pro nás smolná teč v první třetině od Ondřeje Kaše. Hřebejkův faul, který byl odměněn sprchou piva a následné vyvedení z jednoho našich členů červenými bundami.

O přestávce skupina Chomutovských si přišla tento počin chtít objasnit, a tak nastala slovní přestřelka. Když už se blížili někteří tváří v tvář, přistoupila k hloučku policie. Vše tedy vyřešeno domluvou a válka s Chomutovem se tedy nekoná. Byla by to škoda, zde si opravdu můžete nechat v klidu šálu bez uzlů a nikdo vám ji nesebere. Našemu vyvedenému jedinci se ale podaří na druhou třetinu vrátit zpět a nepozorovaný, tak může pokračovat v našem fandění. Bohužel ve třetí části je spatřen zdejší ochrankou a vyveden podruhé. Nyní se mu návrat již nedaří.

Na ledě se ale odehrává vcelku vyrovnaná partie spálené šance, různá vyloučení, však jste viděli sami. Poslední část, ale bylo vidět, že přeci jen Dukla stojí o vyrovnání, proto naše fandění bylo tuto část také nejsilnější.Při jednom střetnutí letí i pivní sprcha na Ríťu, ale tam asi červené bundy nezasáhli. Čagyho tyčka zabořila naše tváře do dlaní a opět vyloučení na samotném konci věstilo, že i dnes odjedeme poraženi. Zápas končí fotbalově 1:0. Hráčům děkujeme za bojovný výkon a odebíráme se ke svým vozům směrem k domovům.

Není však vše ztraceno. Nyní nás naopak čeká výhoda domácího prostředí, tak doufejme, že kluci sérii vyrovnají. Určitě na to mají. Pokud se utvoří taková kulisa jako proti poslednímu zápasu s Kladnem, bude to pro naše hráče jen další hnací impuls k ještě lepšímu výkonu. Takže v pátek a v sobotu opět všichni na značky!!! Jedině Dukla!!!

PoÚtStČtSoNe
                                          

Celorepublikové choreo

Pochod fanoušků

Aktuální stav Choreofondu ke dni 20.1.2017

Po nákupu materiálu před play off a po vybírání v prvním zápase proti Frýdku Místku (krásných 8504 Kč, 3 eura a 50 centů) je stav aktuální stav choreofondu rovných 13364 Kč!

Děkujeme všem kteří přispívají v jakékoliv formě!

Facebook
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Další informace Rozumím