Kadaň/Čagan

Další výjezd za námi a tudíž další napsaný reportík. Ten, kdo si rád čte reporty o tom, jak probíhal hokej, kolik bylo střel na bránu a kolik bylo vyloučení, ten bude zklamán. Rád bych dotyčné odkázal na stránku www.hcdukla.cz kde vše je již dopodrobna napsáno. Ovšem toho, který rád čte zážitky z cest a co se nám při cestě přihodilo, toho doufám pobavíme.

Jak jistě víte, loni jsme vyrazili v počtu dvou kusů do Kadaně stopem a nakonec jsme dorazili akorát na zápas dementů z Brodu proti Ústí nad Labem a to ještě ke všemu vlakem. Netřeba se vracet zpátky do minulosti, ale slíbili jsme si, že v sezóně 2014/2015 budeme výjezd stopem opakovat. Slovo dalo slovo a opět stojíme za Jihlavou se zdviženým palcem a s cedulkami KADAŇ a PRAH. Nebylo to už sice tak originální jako loni, protože jsme se domluvili s našimi fanoušky mířící na toto klání dopředu, že nás po cestě někde naberou. Alespoň jsme trochu chtěli zavzpomínat na loňský neúspěšný stoping :-)

Netrvá dlouho a ihned nám zastavuje Honda, která nás přiblíží k nájezdu na dálnici. Jsme veselý a říkáme si, že jsme veliký sympaťáci, když nám alespoň jedno auto (mimo domluveného) zastaví. Po chvíli zastavují kamarádi a mi se s úsměvem tážeme, zda-li jedou do Kadaně. Prý ano a my můžeme nasednout do vozu a naplnit tak auto. Ihned po nastoupení oznamujeme řidiči, že mu žádné peníze na benzín nedáme, jelikož jsme si ho stoply. Řidič se jen potulně usmívá, ovšem není si zdaleka jist, jestli si děláme srandu či to myslíme vážně.

Auto máme dobře naladěné a s přibývajícími alkoholickými tekutinami se nálada zlepšuje více a více.

Při jedné z kouřových zastávek na benzínce nás (mimo řidiče) napadne vtípek, který si ospravedlňujeme tím, že chceme bez problému dojet do Kadaně a zpět. Nakupujeme tedy samolepku s velkým ,,zetkem´´ pod kterém je napsáno: ZAČÁTEČNÍK! Počkáme si, až majitel vozu usedne za volat a ihned lepíme na zadní sklo nálepku. Věřte - nevěřte, náhle se nám nikdo nelepí na zadek a máme patřičný odstup od ostatních vozů. Na další pumpě dokupujeme nálepku - dítě v autě! A nenápadně ji lepíme na drou stranu. Teď už nás na dálnici neohrožuje naprosto nikdo a vesele se přibližujeme ke Kadani. Při průjezdech křižovatkami ujišťuji řidiče, že může bez problémů najet do kterékoli křižovatky a nic se mu nestane. Šofér se usmívá, aniž by věděl, proč takto trapné vtípky povídáme. Snažíme se mu namluvit, že má přirozený respekt na silnici :-) .

Kousek před Kadaní děláme poslední zastávku, protože jsme uviděli krásnou továrnu na mraky, ihned vyskakujeme a fotíme se u této skvostné architektonické památky.

Po příjezdu ke stadionu míříme do místní putiky a sedáme si k jedinému volnému stolu, který pohostinství má. Sedí zde asi desetiletý klučina. Jak sympatické takto brzy začínat, ale co se v mládí naučíš,...! Klučina je velmi zajímavý hoch, hraje údajně za místní juniory! Neuvěřitelný talent, takhle brzy se dostat k juniorce. Hold je kluk trochu napřed. Lákáme ho do řad HC DUKLA JIHLAVA ale hošík po chvilce vzdává naše palby otázek a uchýlil se k úprku pryč. Máme stůl pro sebe, dopijeme piváky a míříme na stadion. 

Stadion burácí a v totálně nacvaknuté hale čítající 300 kousků si nacházíme místečko v sektoru pro hosty. Potkáváme zde i kamarády co dorazili z Chrudimi po své ose a nabrali po cestě v Praze všem dost známého, věčně negativního Juru :-D

Hokej začíná a místní domácí kotel nepříčetně buší do bubnů. Jejich bubeník měl asi nějáký problém v dětství, protože do bubnu mlátí jak hluchej do vrat a tím přehlušuje i pokřik vedle stojících fandů. Dlouho přemýšlím, jaký ten chorál to pořád dokola křičí. Přišli jsme na to. Koukám okolo sebe a v partě z Chrudimi chybí účastník legendárních výjezdů Čagan. Myslel jsem si, že kadanští fanoušci jsou omezení, ale klobouk dolů! Celý zápas křičí stále dokola - Čagan (buch, buch, buch) Čagan (buch, buch, buch), Čagan,...a pořád dokola. Děkujeme jim, že si vzpomněli na našeho kamaráda.

Za naším sektorem stojí hromada důchodců, kteří samozřejmě hokeji rozumí nejvíce a kdykoliv jejich hráč zakopne, nebo zapomene jak se bruslí - křičí FÁÁÁUL! Nedej bože nebo Aláhu, když spadne náš hráč, ihned jsme jihlavský simulanti.

Na toto reagujeme tak, že se při čemkoli  dožadujeme nájezdu, byť jen kadanští najeli do ofsajdu.

O přestávce jdeme překvapit místní kotel s tím, že si jdeme pro vlajku, jelikož jí nikdo nehlídá. Procházíme až ke vlajce a v klidu ji odnášíme pryč. S údivem nás zastavují tři místní a huhlají na nás. Do teď nevím, co mi říkali, nerozumněl jsem řeči jejich kmene: vjať tu vjajku, nech jí, ta je našeeeee, nech jí, pjosím, vjať jí, vy máte jinou vjajku, fakt, dejte nám jí, vjať pjosím...

Se smíchem vlajku vracíme, přece jen ji ani nechceme ale spíše jsme je upozornili, ať si dávají pozor a hlídají si své vlajky. Né všichni hostující fans by jejich volání vyslyšeli... Ihned po vrácení si vlajku hladí a cosi jí říká, bylo to dojemné setkání.

Při odchodu k nám připajdá místní drsný pořadatel. Myslím si, že má umělou nohu, neboť dost kulhá a má hůlku, kterou do nás popichuje. To už nám hlava opravdu nebrala, neboť ten pořadatel mluví stejně, jako ti, kteří chtěli vlajku zpátky. Jsem přesvědčen, že místní fanoušci i pořadatelé hovoří jiným jazykem.

Při každém našem gólu tvoříme veselé kolečko kde společně slavíme. Ovšem, v čem mě kadanští důchodfans, co sídlí nad sektorem hostí překvapili bylo, že při vstřelení našeho gólu na 2:3 houfně odcházejí. Zprvu jsem si myslel, že se jim hokej nelíbí, či že jsou zklamáni otočením skóre pro hosty. Pravdu ale hledejme jinde. Buď začínala ordinace v růžové zahradě, nebo jim domov důchodců delší vycházky nepovolí a přeci jen se dostat do průšvihu jistě nechtějí. Ono být týden za trest bez bažanta a muset chodit na záchod není žádná švanda.

Hokej končí, my vítězíme a jdeme na děkovačku na střídačku. S hráči se mile loučíme  a opouštíme stadion. Při cestě zpět se chvíli předjíždíme s posádkou z Chrudimi a vzájemně si ukazujeme naše umyté zadečky.

Každým kilometrem se blížíme k městu, který máme všichni na občance ale že by byla na nás znát únava? Ba ne, dokonce je ke slyšení rep i bítbox a ladné vlnění našich hnusných těl v rytmu CDhitů. Jen návštěva u jednoho stánku, který má jakýsi podnikatel jménem pan MCDONALDS je zklamání. Obsluha se k nám chová nepříjemně. Nevím, čím jsme si to zasloužili ale budiž. Pro výstrahu jim vylepujeme po podniku okurky z pokrmu Cheeseburger a venku na dětském hřišti využíváme tobogán.

Už je to domů opravdu kousek ale i tak zjišťujeme, že v autě je více náboženství . I přesto spolu vycházíme. Muslim, atheista, jehovista, mormon i nově vzniklá sekta urbánekovec. Také poučuji ostatní ve voze, že by po příjezdu měli jít probudit své rodiče a děkovat jim, že je zplodili. A ať se nezlobí za to, že když se narodili, byli oslizlí.

Tímto report končí a pro ty, kteří čekali, že bude report o něčem jiným, udělal jsem vyjímku:

V čase 39:15 po souboji u mantinelu se jeden z kadaňských hráčů poroučel k ledu, za což si Čáp odseděl 2 minuty za hákování. 

Rakvář

 

 

 

 

PoÚtStČtSoNe
                                          

Celorepublikové choreo

Pochod fanoušků

Aktuální stav Choreofondu ke dni 20.1.2017

Po nákupu materiálu před play off a po vybírání v prvním zápase proti Frýdku Místku (krásných 8504 Kč, 3 eura a 50 centů) je stav aktuální stav choreofondu rovných 13364 Kč!

Děkujeme všem kteří přispívají v jakékoliv formě!

Facebook
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Další informace Rozumím