Derby je naše!!! aneb šest kusů pro UDH – 14.1.2015

Po vypjatém pondělním zápase s Chomutovem a rozhodčími, si Čagy nadělil sám sobě krásný dárek a dotáhnul tak naší Duklu k cenným dvěma bodům nad prvními Piráty a učinil tak zároveň kvalitní pozvánku do Údolí. Proti UDH se nám letos zatím vůbec nedařilo. Jak v ligových zápasech, tak i v přípravě. Hlad po vítězství nad nesmiřitelným rivalem byl o to větší.

I když Třebíč není daleko, je to skoro pořád z kopce, nevyšla některým našim věrným kolegům v práci směna, a tak účast na toto derby nevěstila velký počet. Přesto se ale našlo zhruba dvě stě kusů, kteří si čas našli. Většina z nich dává přednost vozidlům. Vlakem se vypravuje pouhá hrstka. Vlakový fanoušci jsou převážně školou povinní, ale sem tam nějaký zaměstnanec se také najde.

Naše posádka má sraz u stadionu a bereme to, co sebou ostatní nevzali. Takže vlastně všechno. Rozměry kufru auta jsou proti tomu, aby byl zde buben uložen. Nezbývá než ho dát na klín spoluvýjezdníkovi, který si během cesty vytvořil k tomuto nástroji velké citové pouto. Cesta ubíhá kupodivu velice rychle. Žádné kolony třebíčských zaměstnanců z Bosche či AL nás nebrzdí a do údolí přijíždíme víc jak s půlhodinovou rezervou.

U stadionu se setkáváme s vlakovými účastníky a jsme připraveni zaujmout místo v sektoru. Nyní nastává to, co jsem ještě nikde nezažil a asi už nikdy nezažiju. Možná pouze zde.  V místě, kde se objímají nožema.  Po veškerých buzeracích žlutých vest a pořádkové služby, kdy jsme v minulých zápasech museli prokázat, že v choreu není žádná skrytá pyrotechnika, dnes tomu nasadili korunu. Choreo nesmí být vnešeno na stadion v rámci bezpečnostních opatření, ale smíme si ho u ostrahy uschovat. Větší hovadinu jsem snad na hokeji neslyšel. Prý by se mohlo choreo zapálit a mohl by vzniknout požár. Dle mého zde mají fobii, že by se mohl o hrany papíru někdo pořezat. No nic moudřejší ustoupí. Bavit se s někým, kdo má v hlavě pouze závan větru nemá cenu. Co také čekat v hlavním městě dutých hlav. Následují opět důkladné prohlídky, které opět prokázali inteligenci těchto tvorů. Při prohledávání kapes musím vše ukazovat dvakrát. Nejsou si schopni zapamatovat ani klíče, mobil, zapalovač. Tři věci… Míříme tedy do sektoru čekat na utkání.

Před zápasem se zde prohánějí Bob a Bobek, maskoti letošního mistrovství světa. Náš sektor je převážně prořídlý. Jsou zde místa, kdy se jindy nedá hnout a dnes by se zde dal tancovat valčík. Snažíme se tedy co nejvíce obklopit kolem bubnu, aby aspoň hlahol byl usměrněně jednotný.

Hráči přijíždějí na led, pan Učitel se staví před dav a můžeme to rozjet. Puk je ve hře a derby začíná. Místní halekající osazenstvo nás šokuje tím, když vytahuje své choreo. Takže dvojí metr… Pochybuji, že bylo z nehořlavého materiálu. Veškerý vztek nám bere z hlav úvodní brankou Míša Důras. Zápas pro nás opravdu nemohl lépe začít. Tohle jsme potřebovali. Nyní se snažíme skandovat o to více. Kometa „B“ se však nenechá brankou zaskočit a opravdu dokáže potrápit Lukáše Sáblíka, který je poslední zápasy opravdu ve vynikající formě. Bohužel k jeho smůle při jednom úniku nestíhá dostatečně rychle zareagovat lapačkou na střelu a puk končí i za jeho zády. Je tedy srovnáno a zápas nabírá na obrátkách. Po pravdě máme dnes opravdu štěstí. Z těch šancí co si dokázal vytvořit protivník, jsme mohli prohrávat tak 4:1. Jenže dnes byl hokejový pán bůh na naší straně. Když už vypadalo, že první třetina skončí smírně 1:1, Šídlo byl proti a svým jedovatým tahákem poslal kotouč do sítě. Gól do šatny to soupeře nikdy nepotěší, ale co. My vedeme 2:1 a to je to hlavní.

O přestávce jsou vidět úsměvy na tvářích všech našich fanoušků a každý věří, že dnes vyhrajeme. Všichni se dávají do komunikace, doplňují piva nebo zahání malý hlad různým občerstvením.

Druhá část byla také pohledná pro každého příznivce tohoto sportu. Jen rozhodčí opět některým zákrokům ubral nebo naopak přísně posoudil a kazil tak dojem z dobrého hokeje. Bohužel i on je součástí zápasu. Další naše radost přišla v 29. minutě, kdy při početní výhodě doslova zametá do brány puk Roman Malda Maliník do brány. Naše ruce jdou tak nad hlavu že i málo kdo je schopný udržet jakýkoli předmět v ruce. Třetina končí a dvoubrankový náskok je opravdu vynikající.

Do třetího dějství nastoupila Dukla opravdu s velkou chutí. To se samozřejmě projevilo i na výsledku. Během krátké chvíle jsme dokázali vstřelit hned dvě branky v 50 Zeman a 52 minutě miláček davu Čagy. Třebíč (pardon Kometa B) jako by už zápas vzdala. Zazpíváme místním o tom, jak jim odbila pátá a ženeme kluky dál. Místní jsou v ochozech jako opaření a musíme je tedy probudit nějakým pokřikem proti nim. Z počátku reagují, ale potom už ani to ne. Vše pečetí za necelou minutu jeden z můžů zápasu a také oblíbenec našich řad Malda a svojí šestou trefou tak ukončuje výsledkové skóre na světelném ukazateli. Radost je veliká. Letos se nám konečně podařilo zdolat Údolí jak na ledě, tak i při našem počtu v hledišti. O to je ta radost větší a cennější.

Děkujeme hráčům za předvedený výkon a dáváme si naší obvyklou děkovačku. Pozoruji už třetí zápas, jak si tuto děkovačku plně užívá Ríša Diviš. Myslím, že nejsem jediný, kdo vidí, že si to dokáže tak parádně vychutnat. Hráči se s námi loučí rybičkami a vyvoláváme hrdiny tohoto utkání.

Je po všem a my se můžeme odebrat ke svým dopravním prostředkům, kterými jsme do údolí zavítali. Cestou si teda vyzvedáváme uskladněné choreo a vlakový fandové ho alespoň prezentují na nádraží. Byla by škoda ho zde nenechat. Na nádraží proběhl ještě jakýsi incident, který popsal jeden z účastníků takto: Vlakový výjezdníci se domlouvají, že pojedou až následujícím rychlíkem. Proto se skupinka osmi lidí odpojuje doplnit nějakou tu tekutinu. Při návratu na nádraží zjišťují, že se ocitla osamocená a ostatní odjeli vlakem prvním. Nejspíš nedobrovolně s těžkooděnci, kteří se těšili, až si ohřejí nízkokalorickou večeři určenou pro ohřev v mikrovlné troubě. Rozhodují se tedy vystavit choreo, aby spatřilo světlo světa v dané destinaci. Pozorují, že se kolem podezřele začíná motat více lidí než je normální, a tak směřují do přijíždějícího vlaku. Zmiňovaní kolemjdoucí je následují a snaží se dostat k nim. Skupinka však svůj vagon střeží dokonale. Ani pokus probít se do vagonu oknem nepomohl. PČR je ve střehu a houkačkami dav rozhání, až na jednoho smolaře, který při ničení chorea byl donucen nepořádek uklidit. Z vagonu je silně v úklidu podporován tak, aby svoji práci odváděl s nejlepší pílí. Vlak se dává do pohybu a i osamocená skupinka odjíždí domů.

My si však cestu autem užíváme vtipnými historkami a megafonem doplněným zvukem sirény se snaží vyplašit náš spoluúčastník celou Brtnici, když vyvolává paniku, že hoří zámek. S nikým to však zde ani nehne. A kdo ví? Možná by to i zde uvítali.

V sobotu nás čeká další derby s Chytráčkovem, takže zde jsou body povinností. Výsledek ale předem není dán. Proto doufejme, že Dukla bude pokračovat dál v tomto dobře rozjetém vlaku a souboj s posledním mužstvem nepodcení. V sobotu tedy všichni na značkách a buďme dále svorní. Červená a žlutá jsou barvy naše! Jedině Dukla!!!

PAJUCHA

Foto : Fanoušci HC Dukla Jihlava

 

PoÚtStČtSoNe
                                          

Celorepublikové choreo

Pochod fanoušků

Aktuální stav Choreofondu ke dni 20.1.2017

Po nákupu materiálu před play off a po vybírání v prvním zápase proti Frýdku Místku (krásných 8504 Kč, 3 eura a 50 centů) je stav aktuální stav choreofondu rovných 13364 Kč!

Děkujeme všem kteří přispívají v jakékoliv formě!

Facebook
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Další informace Rozumím