Čtyřleté prokletí plně bodovat stále trvá - Ústí 8.12.2014

Pouze jeden den na odpočinek a Dukla míří na sever Čech. Po opojném Brodu byl na řadě Slovan z Ústí.

Na tento výjezd jsme domluveni už týden dopředu. Svou posádku hlásí i Chrudim, která míří přes Prahu a Děčín, kde doplňuje své ostatní členy výpravy. Naše uskupení má kromě jednoho jedince volno, a tak zbylého člena nabíráme v jednu hodinu před prací. Jsme kompletní a časový náskok nám tak umožnil poklidnou jízdu se spoustou zastávek a možného bloudění v Ústeckém kraji. Zhruba na třicátém kilometru D1 se setkáváme s autobusem našich hráčů. V plné povolené rychlosti předjíždíme autobus, stahují se okénka a není třeba s šálami ani mávat s jakým odporem vzduchu vlají. Našeho pozdravu si všimnul pouze asi řidič. V popředí byl pouze viděn Zdenál, který dával nejspíš relax před konzumací klobásy. Cesta probíhá v poklidu a poloprázdná Jižní spojka je v tuto hodinu nyní rájem pro každého řidiče. Samozřejmě konáme nějaké ty zastávky na vylučování, ale netrvají nikterak dlouho. Ke stadionu přijíždíme zhruba dvě hodiny před zápasem a za chvíli je zde i autobus s hráči. To už je vítáme s roztaženou zástavou. Avšak nebylo to poslední setkání s hráči tento den.

Zbylé dvě hodiny jdeme trávit do místního pohostinství a rozjímáme předzápasovou náladou. Dnes věříme, že po čtyřech letech by zde mohla Dukla bodovat naplno. Ústí zrovna také nedominuje v horních částech tabulky a my nyní potřebujeme body jako bezdomovec sprchu. Asi tak za hodinu se k nám připojuje i chrudimská výprava. Vítáme se s nimi a zbylý čas do zápasu náhle uteče, jak sňatkový podvodník. Dopíjíme a někteří stále žíznivý doplňují zásoby na stadion a míříme do sektoru.

Hráči jsou již rozestavení na ledě a utkání začíná. My ještě vybaluje svoje zástavy a připravujeme se k hlaholu, když k našemu překvapení už prohráváme 1:0. Zbytek se trousí ještě po stadionu s klobásou a nevěřícně kroutí hlavou. První branku jsme obdrželi i v Brodě, tak se i tak  dáváme do povzbuzování. Ale hra jaksi není moc pohledná. O pauzách pro DJ a kdo všechno vyhrál pizzu pozorujeme i místní návštěvnost. Podle hlasatele činí přes 500 diváků. Stadion je opravdu prázdný. Dokonce ani už rozdvojený kotel zde nevidíme jako posledně. Hra pokračuje dále a opět z většího náporu inkasujeme druhou branku. Zbytek třetiny zkoušíme hnát ještě kluky k nějakému tomu kontaktnímu gólu, ale marně. Třetina tedy končí ve prospěch domácích 2:0.

O přestávce někdo dává přednost promenádě po stadionu, jiní jdou kouřit a nebo sleduje, jak se děcka prohání s florbalovýma hokejkami u kluziště. Někdo z místních hodí poblíž trestných lavic šavli. Místo aby to někdo z žlutých vest oznámil úklidu, křivě obviňují nás, že je to naše práce. Opravdu zadarmo drahý tyto existence. Na místo jednoho sekuriťáka by se zde opravdu hodila uklízečka. Koláč zde zůstává neuklizen do konce zápasu a děcka se i přes něj prohání s hokejkami.

Druhá třetina se odehrává v podobném duchu jako ta první. I  když hráči jsou vylučováni spíše na straně Ústí, my trefujeme spíše mantinely za bránou. Navíc po několika minutové přesilovce pět na tři nevstřelíme branku a Slovan naopak přidává dvě další. Někteří už s nervy nevydrží a míří blíže k ledu. Fandit asi nemá cenu, když není čemu. Pozorujeme hráče z bližší perspektivy, jestli to nebude třeba vypadat jinak. Žluté vesty nás upozorňují na namalovanou čáru, kde smíme stát. Zajímavé… děcka tady lítají s hokejkami celej zápas a my zde ani stát nesmíme? Poté se tří členná skupinka vydává k  lavičce našich hráčů. Zde dává najevo nespokojenost s výkonem a dožadují se za pomocí bubnu rezignace hlavního trenéra. Po pár proslovech a strkanic jsou žlutými vestami vytlačeni zpět, ale to už je dávno po třetině. My ostatní dáváme  přednost gastronomickému potěšení severočeských klobás. Nějak si tu hořkost spravit musíme.

Ve třetím dějství už jen tak z posedu vykřikujeme sem tam nějaký ten pokřik. Do toho se plně zapojují opět tři jedinci s rezignací trenéra. Na ledě žádná změna. Dokonce i podle statistik zápasu, na kterou jsme se po zápase dívali, neproběhla ani jedna střela na bránu… Naopak Slovan dovršuje zápas pátou brankou a my si můžeme tak ironicky zazpívat, že nám odbila pátá. Je po zápase. Hráči se nepřijíždí ani rozloučit. Kromě teda Čagyho, který věnuje svůj obdržený dar za nejlepšího hráče našeho mužstva našemu zbylému uskupení. Pokud se hráči jednoznačně postavili za trenéry, dnes jim jejich pozici neulehčili. Většina se tedy odebírá čekat na hráče před autobus a pokouší se o rozmluvy s hráči. Někteří reagují, někteří míří rovnou do autobusu. Stejně jako v Benátkách se do větší diskuze dává Čagy a přiznává bídný výkon.

Loučíme se s posádkou Chrudimských a míříme na naší oblíbenou zastávku, kde potkáváme známé celebrity nebo alespoň jejich dvojníky. Dnes je zde k našemu překvapení zahraniční hvězda Glen Hansard. Ten ale na naše upozornění nereaguje a kouká do tabletu. Nejspíš si pouští video s jeho oscarovým hitem Falling slowly a sentimentálně vzpomíná na Markétu Irglovou. To je z celého výjezdu vše a my míříme zpět do Jihlavy.

Ve středu nás čeká doma Šumperk a pak v sobotu Kladno, na které Beerboys vypravují svůj autobus. Takže kdo by měl zájem, může se u nich přihlásit. Doufejme, že se konečně karta obrátí a my budeme opět na naše borce pyšní. Jedině Dukla!

Pajucha

Více fotek v sekci fotogalerie

PoÚtStČtSoNe
                                          

Celorepublikové choreo

Pochod fanoušků

Aktuální stav Choreofondu ke dni 20.1.2017

Po nákupu materiálu před play off a po vybírání v prvním zápase proti Frýdku Místku (krásných 8504 Kč, 3 eura a 50 centů) je stav aktuální stav choreofondu rovných 13364 Kč!

Děkujeme všem kteří přispívají v jakékoliv formě!

Facebook
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Další informace Rozumím